Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
„Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Francie je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, píše Reuters.
Valné shromáždění OSN dnes většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska. Rezoluce navržená Ukrajinou a Evropou potvrzuje „závazek OSN vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny“, píše web stanice BBC.
Několik desítek lidí dnes před velvyslanectvím USA v Praze protestovalo proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu a požadovalo, aby se EU sjednotila v pomoci válkou zasažené země. Podle nich už není možné s podporou USA nadále počítat. Od počátku konfliktu dnes uplynuly tři roky.
Trump se v posledních dnech ostře vymezuje vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Také prohlašuje, že USA se nezapojí do dohledu nad dodržováním případného míru na Ukrajině. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu, a i dnes dávali najevo, že přítomnost amerických mírových jednotek považují za důležitou.
