Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Lidé se účastní protestu před ruskou ambasádou v centru Londýna u příležitosti nadcházejícího tříletého výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Americký prezident Donald Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině. Ministr zahraničí USA Marco Rubio to v pátek řekl svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní prohlášení Rubiova mluvčího.
Sybiha na síti X napsal, že v rozhovoru s Rubiem pár dní před třetím výročím ruské invaze zdůraznil silnou vůli Ukrajiny dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který posílí Ukrajinu i USA.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal dnes na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.
Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku.
Dohoda by však mohla Ukrajinu připravit o zdroje, které nyní vynakládá hlavně na vojsko a zbraně a které by mohly pomoci obnovit zemi, až jednou boje skončí.
