Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá „koalice ochotných“, nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
„Otevírá se okno pro mír,“ prohlásil k invazi na Ukrajinu čínský ministr zahraničí Wang I na schůzce s kolegy ve formátu G20. Na jejím okraji jednal i s ruským protějškem Sergejem Lavrovem, píše CNN. „Čína podporuje veškerá úsilí zasvěcená míru, včetně nedávného konsensu dosaženého mezi USA a Ruskem,“ dodal.
Ukrajina se kvůli pokračující válce dosud nedočkala prezidentských voleb, které měly proběhnout v roce 2024. Spekulace o možných kandidátech však sílí, zejména poté, co bývalý americký prezident Donald Trump prohlásil, že by se země měla vydat k volbám. Mezi favority případného klání patří bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, který podle průzkumů vede nad současným prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dalšími potenciálními kandidáty jsou exprezident Petro Porošenko, politička Júlia Tymošenková či starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Celý článek čtěte ZDE
