Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to dnes řekl její šéf Christoph Heusgen. Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
Mluvčí ukrajinské skupiny vojsk Chortycja Viktor Tregubov podle agentury Interfax-Ukrajina řekl, že ukrajinským jednotkám se v rámci lokálních protiútoků u Pokrovsku podařilo osvobodit vesnici Piščane asi pět kilometrů jihozápadně od města. „Ruské síly byly vytlačeny také z několika okolních lokalit,“ dodal Tregubov. Na frontě u Pokrovsku, který se Rusové snaží obklíčit, nastal podle něj „určitý zlom“.
V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Barrot nezmínil, které země se jednání zúčastní. Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters.
