Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Vyměníme jedno území za druhé,“ řekl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj – tedy vrátí Rusku část Kurské oblasti, kterou drží ukrajinská armáda. Ale dodal, že neví, kterou část Ruskem okupovaného území bude Ukrajina požadovat na oplátku. „Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita,“ řekl v rozhovoru pro britský The Guardian.
Uprchlíci z Ukrajiny, kteří by se chtěli v Česku usadit, by si mohli letos změnit dočasnou ochranu na zvláštní dlouhodobý pobyt. Mohli by ho získat, pokud v ČR žijí aspoň dva roky, od loňského července nepobírali humanitární dávku a mají roční příjem aspoň 440.000 korun hrubého (36 666 Kč měsíčně). Za každou další společně registrovanou osobu by se částka zvedla o 110.000 korun. Vyplývá to z připravovaného vládního nařízení o podrobnostech registrace ke zvláštnímu dlouhodobému pobytu. S ním by si uprchlíci pak po pěti letech mohli stejně jako ostatní cizinci požádat o povolení k trvalému pobytu. Připomínky mohou resorty i další instituce posílat do 18. února. Pak návrh projedná vláda.
„Zvláštní dlouhodobý pobyt je koncipován jako nabídka dlouhodobého usazení v České republice a motivace k další integraci pro ty držitele dočasné ochrany, kteří jsou již natolik soběstační a dostatečně adaptováni, že nepotřebují ochranný status,“ uvedli autoři návrhu.
Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12.605 civilistů, dalších nejméně 29.178 lidí utrpělo zranění.
„Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech,“ uvedla šéfka mise Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň. Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. „(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici,“ uvedla Bellová.
