Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov uvedl, že vítá dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že možný vstup Ukrajiny do NATO je pro Moskvu odůvodněným zdrojem obav. Možnost členství Ukrajiny v paktu je jedním z důvodů, kterým Rusko ospravedlňuje svou vojenskou agresi vůči Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Rusko je na ministerské úrovni v kontaktu s Trumpovou administrativou ohledně Ukrajiny a že tyto kontakty v poslední době nabraly na intenzitě.
Trump v lednu vyjádřil pochopení pro ruský postoj, že Ukrajina by neměla být součástí NATO, a kritizoval končícího demokratického prezidenta Joea Bidena za to, co označil za změnu postoje Spojených států v otázce členství Ukrajiny v NATO.
„Najednou prezident Trump poprvé, v jednom ze svých prvních projevů, v němž kritizoval postoj Bidenovy administrativy k ukrajinské krizi, bez obalu řekl, že jednou z hlavních chyb by bylo zatažení Ukrajiny do NATO,“ řekl Lavrov. „Poprvé byl problém NATO označen za něco, o čem jsou Spojené státy připraveny vážně diskutovat,“ dodal.
„Je důležité, že jsme na Ukrajině začali více vyrábět,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kapacity domácího zbrojního průmyslu a výzbroj armády. „Dohromady zhruba 40 procent k roku 2025 tvoří domácí výroba. A to dodává nikoliv klid, ale morálně větší jistotu, že nezůstaneme s prázdnýma rukama,“ uvedl podle agentury Unian v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem.
Zelenskyj zdůraznil, že podpora partnerů je stále velmi důležitá. Dodávky zbrojní pomoci podle něj pokračují, byť za poslední rok či půl druhého roku se z různých důvodů zpožďovaly. „Ale časem dorazily, což umožnilo podpořit naši armádu (...) a bránit se nepříteli,“ dodal. Příspěvek USA na obranu Ukrajiny podle něj nyní dosahuje 30 procent.
Premiér Petr Fiala (ODS) věří tomu, že nastane posun u posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou (EIB). Mělo by to význam i pro soukromé financování, řekl dnes na jednání sněmovního evropského výboru. Premiéři dvou třetin unijních zemí, včetně Fialy, před pondělním neformálním unijním summitem opět navrhli takový krok, podle ministerského předsedy ale z jednání vyplynulo, že stejný postoj mají téměř všechny státy EU.
Z pondělního jednání má Fiala dojem, že s velkou pravděpodobností nastane posun. „To má paradoxně velký význam i pro soukromé financování obranného průmyslu. EIB je v tomto směru jakousi referenční institucí pro řadu soukromých bank, takže tento posun by určitě byl důležitý,“ poznamenal před poslanci.
