Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský vojenský soud odsoudil v nepřítomnosti na doživotí ukrajinského plukovníka Mykolu Dzjamana za to, že zhruba před rokem vydal rozkaz k sestřelení ruského vojenského letounu včasné výstrahy A-50. Při zničení letadla, kterých má Rusko jen hrstku a jehož cenu ruský tisk odhadl na více než 300 milionů dolarů (asi 7,24 miliardy Kč), zahynulo všech deset členů posádky. O rozsudku dnes podle serveru Meduza informovali ruští vyšetřovatelé. Podle portálu Mediazona byl verdikt vynesen již minulý měsíc.
Ukrajinské ozbrojené síly svého času uvedly, že letoun A-50, sloužící k navádění ruských bombardérů při náletech na Ukrajinu, sestřelily 23. února 2024 nad Azovským mořem. Podle ruské verze letoun hlídkoval nad Krasnodarským krajem na jihozápadě země. Ruský soud odsoudil velitele ukrajinské 138. protiletecké brigády za „terorismus“, protože podle ruské verze vojenský letoun letěl v hloubi ruského území.
Jeden člověk zahynul a čtyři další utrpěli zranění při explozi poblíž vojenského náborového střediska v západoukrajinské Chmelnycké oblasti. Informovala o tom dnes ukrajinská veřejnoprávní stanice Suspilne, podle níž zemřel muž, který u střediska ve městě Kamjanec-Podilskyj (Kamenec Podolský) výbušninu odpálil. Šéf ukrajinské policie následně z podobných útoků obvinil Rusko a jeho tajné služby. Moskva se k obvinění nevyjádřila.
Exploze dnes zazněla kolem 13:00 místního času (12:00 SEČ). Policie na facebooku uvedla, že příčiny a okolnosti výbuchu poblíž střediska pro nábor a sociální podporu zjišťuje a na místě působí záchranné složky i vyšetřovatelé. Suspilne s odvoláním na své zdroje píše, že mrtvý byl civilista. „Mezi zraněnými jsou dva lékaři - voják a žena, která je zaměstnankyní úřadu,“ řekl ukrajinské stanici vedoucí lékař místní nemocnice Borys Syrota.
