Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Výbor na ochranu novinářů (CPJ) vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
O vyšetřování původně informovala sama Ukrajinska pravda. Důvodem se stala zpráva z konce ledna, podle které šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov na neveřejné schůzce velení ozbrojených sil s vedením parlamentu a poslaneckých klubů "s chladným úsměvem" varoval, že "pokud do léta nezačnou seriózní jednání (o ukončení války), mohly by začít procesy velice nebezpečné pro samu existenci Ukrajiny". Alespoň tolik serveru řekl anonymní zdroj, kterým podle portálu byl jeden z účastníků schůzky.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50.000 vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
„Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky,“ cituje Ukrajinska pravda zdroj. „Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací,“ dodal.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii, začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět „určité rotace“ vojáků.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu.
„Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny,“ uvedl Grossi.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
