Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Novým ředitelem Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra (SUZ MV) je od začátku února Petr Pondělíček. Do čela organizace spravující síť azylových zařízení v ČR se dostal na základě výběrového řízení vypsaného resortem. Dosavadnímu ředitel Karlu Tomášovi na konci ledna vypršel mandát, informoval dnes Adam Rözler z odboru komunikace ministerstva vnitra.
Migrační, azylovou a integrační problematikou se Pondělíček zabývá přes 20 let. Stejně dlouho pracuje u SUZ MV, kde dosud vedl odbor práce s klienty. „Perfektně tak zná nejen problematiku a samotnou organizaci, ale má také širokou síť zahraničních kontaktů se spolupracujícími národními i mezinárodními institucemi,“ uvedl Rözler. Jmenovací listiny Pondělíčkovi předal vrchní ředitel sekce vnitřní bezpečnosti a policejního vzdělávání ministerstva Jan Paďourek.
Podle výroční zprávy přišlo v roce 2023 do azylových zařízení SUZ MV nově 1347 lidí, meziročně zhruba o 12 procent méně. Největší podíl nově příchozích tvořili žadatelé z Turecka, Uzbekistánu, Ukrajiny, Ruska a Vietnamu.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj dnes odsoudil víkendové útoky proti důstojníkům z náborových středisek, kteří se snaží o doplnění sil armády bojující již téměř tři roky proti Rusku. Nábor a jeho metody ale mnohdy budí hněv mezi některými Ukrajinci. Incidenty, včetně smrtící střelby na důstojníka a exploze ve dvou náborových kancelářích, zvyšují tlak na již tak neklidnou celostátní kampaň za povolávání civilistů, zatímco nadšení pro vojenskou službu slábne, napsala agentura Reuters.
Syrskyj upozornil, že obrana státu není „v podmínkách totální války“ možná bez mobilizačních opatření, přičemž armáda podle něj dělá vše, aby zabránila porušování lidských práv, řešila problémy v práci náborových středisek a napravovala chyby. „Ale národní věc obrany Ukrajiny je nemožná bez národní podpory armády a bez respektu k vojenskému personálu,“ napsal.
Policie zatkla dva podezřelé poté, co byl v sobotu na benzince v Poltavské oblasti zastřelen důstojník z náborové kanceláře. Podle prokuratury jeden z podezřelých zastřelil důstojníka, aby umožnil uprchnout druhému muži, který byl povolán do armády. Týž den byl jeden člověk zabit a dalších šest zraněno při výbuchu v náborové kanceláři v Rivne. O den později utrpěl jeden člověk zranění při výbuchu v náborové kanceláři v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti.
Obrazem: Ukrajinští vojáci praporu Da Vinci Wolves trénují nedaleko frontové linie v ukrajinské Doněcké oblasti.
