Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. „Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si ‚mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme,“ dodal.
Návrhy na uvalení sankcí se podle Lipavského nejprve projednávaly v Evropské unii, nicméně nezískaly podporu. Obdobná opatření proti gruzínským představitelům přijaly pobaltské státy, Spojené státy, Británie či Ukrajina, uvedl šéf diplomacie.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance, kterému vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska. Ministerstvo o tom dnes informovalo ČTK.
Slovenská diplomacie bližší informace v prohlášení nesdělila. Bratislava je s Kyjevem ve sporu kvůli tranzitu ruského plynu, který Ukrajina přestala přepravovat na začátku letošního roku po vypršení platnosti příslušné smlouvy uzavřené s ruskou stranou.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová tento týden uvedla, že Rusko je „opravdu kreativní“ při hledání alternativního vybavení pro svou armádu. „Dokonce využívají i prvky, jako jsou konzole pro videohry, protože to jsou zjevně ty, se kterými řídí drony,“ citovala agentura Reuters Kallasovou. Nová omezení by měla mít dopad na prodej konzolí, jako je Xbox od Microsoftu, Switch od firmy Nintendo a PlayStation od Sony.
V šestnáctém balíku sankcí je rovněž 50 nových osob a subjektů, podle informací ČTK je mezi nimi 17 bank, zejména regionálních. Všichni budou nyní v sedmadvacítce čelit zmrazení majetku a jednotlivé osoby také budou mít zákaz cestovat do zemí EU.
