Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.
Kyjev potvrdil útok na ropná zařízení v ruské Rjazani a závod na mikroelektroniku v Brjansku.
Ukrajinský generální štáb na facebooku tvrdí, že v Rjazani ukrajinská armáda udeřila bezpilotními letouny na ropná zařízení. Ruská služba BBC píše, že podle jejích zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU Ukrajinci zasáhli jednu z největších ropných rafinerií v Rusku a vzplály tam minimálně tři zásobníky. Ukrajinské drony zaútočily také na přečerpávací stanici Rjazaň a tamní tepelnou elektrárnu, dodala BBC, podle níž místní obyvatelé po útoku informovali na sociálních sítích o explozích a požárech.
„Zasažen byl i mikroelektronický závod Kremnij El v Brjansku. Jedná se o jeden z klíčových podniků mikroelektronického průmyslu v Rusku,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil a dodalo, že v tomto podniku se vyrábí součástky používané ve strategických zbraňových systémech, jako jsou Topol-M nebo Bulava, či protiletadlových systémech S-300 nebo S-400. Podnik podle ruské agentury TASS přerušil výrobu.
„Putin je připraven, čekáme signály,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov k možným hovorům mezi prezidenty Ruska a USA. Žádné další informace nesdělil s poznámkou, že nebude věštit „z kávové sedliny“. AFP v této souvislosti poznamenala, že Trump ve čtvrtek znovu zmínil, že je připraven se s Putinem co nejdříve setkat, aby s ním řešil ukončení ruské války na Ukrajině.
Podle agentury Reuters americký prezident vyjádřil také přání pracovat na omezení jaderných zbraní. Peskov dnes podle ruské agentury TASS prohlásil, že Moskva má zájem na „co nejrychlejším zahájení tohoto procesu jednání“. „Za současných okolností je samozřejmě nutné vzít v úvahu všechny jaderné potenciály. A není možné například vést rozhovor a nebrat v úvahu jaderný potenciál Francie, Británie,“ dodal mluvčí. V posledních letech přestalo platit více smluv o kontrole zbrojení.
