Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.
O den dříve se na telegramu rozšířilo video, na němž je vidět, jak člověk ve vojenské uniformě s nápisem „VP“, jaké nosí vojenská policie, surově bije obuškem dva muže a pouští do nich proud z paralyzéru. Uráží je při tom a nutí, aby se svlékli, přičemž jim hrozí znásilněním, popsal portál Ostorožno, novosti, podle něhož video někdo natočil ve vojenském útvaru v Kyzylu v Tuvě na Sibiři, kde jsou umístěni vojáci z 55. motostřelecké brigády. Na záběrech je uvedeno datum 16. ledna 2025.
Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.
Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.
„Svolení jsme zatím neobdrželi,“ řekla Zacharovová agentuře TASS.
Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexandr Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Darčijev v letech 2014 až 2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě a hovoří plynně anglicky a francouzsky. Celou svoji kariéru zaměřoval na Spojené státy a Severní Ameriku.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, která podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb ve svém hlášení o vývoji bojů na facebooku napsal, že situace na frontové linii zůstává složitá. „Nepřítel, který využívá svou převahu v lidské síle a vybavení, neustále útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli značné ztráty,“ tvrdí velení ukrajinských ozbrojených sil.
