Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Za těchto okolností moje cesta na Ukrajinu nepřipadá v úvahu,“ uvedl dnes slovenský prezident Peter Pellegrini a kritizoval opět zastavení tranzitu ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu, ke kterému Ukrajinci od ledna přistoupili.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že nové sankce Moskvě „zasadí silný úder“. „Čím méně příjmů z ropy Rusko bude mít, tím dříve se obnoví mír,“ dodal.
Rusko bude navzdory nejnovějším americkým sankcím na ruský energetický sektor pokračovat ve velkých projektech v ropném a plynárenském průmyslu. Uvedlo to dnes ruské ministerstvo zahraničí. Zároveň nové sankce odsoudilo jako pokus Spojených států poškodit ruskou ekonomiku, který je hrozbou pro stabilitu globálních energetických trhů, napsala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že bude na „nepřátelské“ kroky Washingtonu reagovat při přípravě své strategie pro zahraniční politiku. Nové sankce jsou podle ministerstva „pokusem způsobit alespoň nějaké škody ruské ekonomice, a to i s rizikem destabilizace světových trhů, v době, kdy se blíží konec neslavného úřadování prezidenta Joea Bidena“.
„Navzdory křečím v Bílém domě a machinacím rusofobní lobby na západě ve snaze zatáhnout světový energetický sektor do hybridní války rozpoutané Spojenými státy proti Rusku zůstává naše země klíčovým a spolehlivým hráčem na světovém trhu s pohonnými hmotami,“ uvedlo ministerstvo.
Nové americké sankce zasáhnou firmy Gazpromněfť a Surgutněftěgaz. Jejich terčem je také více než 180 lodí, z nichž velká část patří ke stínové flotile tankerů, které po světě rozvážejí ruskou ropu a tím pomáhají Moskvě obcházet dosavadní západní sankce.
