Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský generální štáb v dnešní svodce o vývoji bojů uvedl, že během uplynulého dne se odehrálo na bojišti 218 střetů, a dále informoval o odrážení ruských útoků.
U Kurachove podle něj ukrajinští vojáci odrazili 26 ruských útoků, včetně u Dačne. Na frontě u Pokrovsku zastavili ukrajinští obránci 41 ruských útoků, tvrdil generální štáb. V Kurské oblasti podle něj Ukrajinci odrazili 94 ruských útoků.
Většina Ukrajinců stále důvěřuje svému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, který vede zemi, jež už téměř tři roky čelí ruské invazi. Jejich podpora ale za poslední rok výrazně klesla. Vyplývá to z průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS), o němž dnes informovala agentura AFP.
Průzkum provedl KIIS v první polovině prosince, tedy asi měsíc po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách; zvolený prezident v předvolební kampani sliboval, že se postará o rychlé ukončení rusko-ukrajinské války. Z 2000 lidí žijících na území pod ukrajinskou kontrolou 52 procent odpovědělo, že Zelenskému důvěřuje. Na konci roku 2023 se ale takto vyjádřilo 77 procent.
Server Ukrajinska pravda píše o jedné oběti a třech zraněných po pondělních ruských útocích na obce Siversk a Rivne v Doněcké oblasti na východě země.
Jednalo se podle něj o dva manželské páry. Při ostřelování Siversku zahynul čtyřiašedesátiletý muž, jeho jednašedesátiletá žena utrpěla zranění, cituje web mluvčí prokuratury. Později v obci Rivne podle ní ruský dron zaútočil na civilní vůz, kde cestoval další pár seniorů, jenž vyvázl se zraněními.
