Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko od začátku ukrajinského vpádu do ruské Kurské oblasti ztratilo více než 38 000 vojáků a 1 000 kusů techniky, uvedl vrchní velitel Oleksandr Syrskij.
Jako jednu z největších porážek Moskvy označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnešní ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu do Evropy. Naprostá většina evropských zemí se změně podle vyjádření ukrajinské hlavy státu úspěšně přizpůsobila.
„Když (ruský prezident Vladimir) Putin před více než 25 lety převzal moc v Rusku, přečerpalo se ročně přes Ukrajinu do Evropy více než 130 miliard metrů krychlových plynu. Dnes je tranzit ruského plynu roven nule. To je jedna z největších porážek Moskvy,“ uvedl na platformě Telegram Zelenskyj.
Papež František dnes u příležitosti Světového dne míru, který si každoročně 1. ledna připomíná katolická církev, poděkoval všem, kdo se snaží o diplomatické řešení v oblastech ozbrojených konfliktů a ukončení válek. Vyzval také lídry zemí s křesťanskou tradicí, aby šli příkladem a odpustili, nebo snížili dluhy nejchudším zemím. Informoval o tom server Vatican News.
„Modleme se za to, aby na všech frontách skončily boje a aby se usilovalo o mír a usmíření,“ řekla hlava katolické církve v poledne k věřícím, kteří se shromáždili na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu. Někteří přinesli cedule s názvy oblastí, kde trvají ozbrojené konflikty. Papež dnes opět zmínil mimo jiné válku na Ukrajině či v Pásmu Gazy.
Dopoledne papež František, který v prosinci oslavil 88. narozeniny, odsloužil první mši roku v bazilice svatého Petra ve Vatikánu. Během ní podle agentury EFE apeloval na „ochranu života“ a „každého stvoření narozeného z ženy od početí až po smrt“, což označil za „základ pro budování mírové civilizace“. Vyzval přitom k ochraně „života v lůně“, života dětí, těch, kteří trpí, chudých, starých či osamělých.
