Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Slovenský premiér Robert Fico sdílel otevřený dopis představitelům EU. Dopis sdílí v reakci na stávající roztržku mezi Slovenskem a Ukrajinou kvůli plynu. „Zelenskyj jednostranně a bez jakýkoliv konzultací s orgány EU oznámil, že po prvním lednu Ukrajina nebude zapezpečovat přes svoje území žádný tranzit plynu směrem na Slovensko a pro další odběratele,“ začíná dopis předsedy vlády a zdůrazňuje jednostrannost tohoto rozhodnutí.
Předsedy Unie oslovuje s tím, že jeho stát bude takovýmto jednostranným rozhodnutím ukrajinského prezidenta výrazně finančně poškozený. „A to především ve světle probíhající a nevyhnutelné konsolidaci veřejných financí, které nám předchozí vláda zanechala v katastrofálním stavu,“ uvádí dále, a rýpe tak rovnou do svých oponentů. „Je nezpochybnitelné, že jednostranné rozhodnutí ukrajinského prezidenta bude mít výrazný negativní dopad na naše společné evropské úsilí držet krok s prudce se rozvíjejícísemi státy světa,“ dodává.
Zdůrazňuje, že nerozumí tomu, proč nebyla uskutečněná mohutnější analýza toho, jak ekonomicky dopadne přerušení tranzitu na členské státy. „Dopady jsou podceňované,“ myslí si slovenský premiér a vzkazuje, že se obrátil na slovenskou společnost SPP, která je jedním z významných obchodníků na trhu, aby mu na to poskytla odborný pohled. A tuto analýzu zveřejňuje právě v otevřeném dopise a na sociální síti.
„Tam, kde se odvaha snoubí s loajalitou, stojí naši obránci a jejich chlupatí přátelé spolu a chrání naši svobodu,“ píše na sociální síti X obrana Ukrajiny. A připojuje snímek vojáka se psím společníkem.
Ruské invazní síly tento týden zaútočily na Ukrajinu více než 370 drony, asi 280 řízenými leteckými bombami a 80 střelami různého typu, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Server Ukrajinska pravda poznamenal, že to je nejnižší počet Rusy vyslaných útočných bezpilotních letounů od začátku září, kdy hlava státu začala zveřejňovat týdenní bilance útočících ruských dronů, pum a střel.
