Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na vysoce postaveného důstojníka ruského ministerstva obrany a válečného blogera. Napsala to dnes státní tisková agentura TASS, podle které bezpečnostní složky zadržely Rusa, jenž jednal na pokyn ukrajinské vojenské rozvědky HUR. Kyjev se k ruským obviněním zatím nevyjádřil a podobná prohlášení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit.
„Zákeřník vzal ze skrýše v Moskevské oblasti improvizované výbušné zařízení o kapacitě asi jeden a půl kilogramu ekvivalentu TNT... a prováděl průzkumnou činnost v místech pobytu cílů útoku, aby mohl provést detonaci na dálku,“ prohlásilo tiskové oddělení FSB, které dále sdělilo, že výbušnina byla zamaskovaná do přenosného reproduktoru.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Také dnes budeme sledovat dění na Ukrajině a v Rusku v online reportáži.
Igor Sečin, který je blízkým spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina, zůstane dalších pět let šéfem největší ruské ropné společnosti Rosněfť. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení správní rady podniku. Sečin stojí v čele firmy Rosněfť od roku 2012. Je známý mimo jiné svou kritikou vůči Organizaci zemí vyvážejících ropu.
V letech 2000 až 2008, kdy byl Putin ve funkci ruského prezidenta, působil Sečin jako náměstek šéfa prezidentské kanceláře a místní média ho označovala za "šedou eminenci" ruské politiky. Když se Putin v roce 2008 stal premiérem, byl Sečin jmenován jedním ze sedmi vicepremiérů.
