Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Jihokorejská rozvědka oznámila, že Ukrajinci zajatý voják podlehl svým zraněním, informovala jihokorejská tisková agentura Jonhap.
Úlohou jaderných zbraní je, aby vystřízlivěli ti, kdo chtějí útočit na základní zájmy Ruska. Podle deníku Kommersant to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Rusko podle něj zvažuje celou řadu možných kroků v oblasti jaderných testů. Ještě v září přitom z Moskvy zaznělo, že Rusko neprovede testy jaderných zbraní, pokud tak neučiní Spojené státy.
„Role jaderných zbraní v ruské bezpečnostní politice se v žádném případě nemění: tento nástroj je až do okamžiku hypotetického použití v krajních podmínkách sebeobrany určen k vystřízlivění těch, kteří se odvažují zasáhnout do základních zájmů našeho státu, těch, kteří balancují, jako se to děje nyní, na hraně přímého otevřeného ozbrojeného konfliktu s námi,“ řekl Rjabkov.
Ukrajinským jednotkám se podařilo zajmout jednoho z vojáků, které Severní Korea vyslala do Ruska, uvedla dnes podle agentury AFP jihokorejská zpravodajská služba. Vojáci z KLDR se podle Kyjeva na podzim zapojili do snahy Rusů získat zpět část Kurské oblasti obsazenou Ukrajinci v souvislosti s pokračující ruskou agresí na Ukrajině.
„V rámci výměny informací v reálném čase s tajnou službou spojenecké země bylo potvrzeno, že byl zajat zraněný severokorejský voják,“ cituje AFP z prohlášení jihokorejské rozvědky. O dalších okolnostech zajetí komuniké neinformovalo.
Jednalo se při tom o první oznámený případ zajetí Severokorejce při bojích mezi Ruskem a Ukrajinou. Vyjádření jihokorejské rozvědky přišlo poté, co ukrajinské kanály na sociálních sítích začaly publikovat fotografie vojáka, kterého označovaly za zajatce z KLDR.
