Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil slovenského premiéra Roberta Fica, že jeho přístup k dodávkám plynu z Ruska naznačuje, že chce pomoci ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi vydělat peníze na válku proti Ukrajině a na oslabení Evropy. Ukrajinský prezident to uvedl na sociální síti X.
„Moskva poskytuje Ficovi výrazné slevy, ale Slovensko za ně platí. Takové slevy nejsou zadarmo,“ napsal Zelenskyj.
O tranzit ruského plynu na Slovensko přes ukrajinské území se podle zdrojů ČTK ve čtvrtek strhla hádka mezi Zelenským a Ficem na summitu EU v Bruselu.
Ukrajinští vyšetřovatelé od začátku celoplošné ruské invaze evidují 147 případů poprav ukrajinských vojáků zajatých Rusy, z toho 127 připadá na letošek. Popravování ukrajinských zajatců v ruském zajetí je v posledních měsících systematické a jde o součást ruské politiky. Britské BBC to řekl Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny.
„Vzestupný trend je velmi, velmi zřejmý,“ řekl Belousov. „Popravy se staly systematickými od loňského listopadu a letos pokračovaly. Počty bohužel rostly zejména letos v létě a na podzim,“ popsal Belousov. To podle něho dokládá, že nejde o ojedinělé případy. „Existují důkazy, že jsou vydávány instrukce ohledně této věci,“ dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin během nedělní schůzky se slovenským premiérem Robertem Ficem mluvil o svém pohledu na dění na Ukrajině a o situaci na bojišti. Dnes to řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Putin s Ficem podle něho jednali také o vzájemných vztazích a energetice.
Při setkání se „podařilo vyměnit si názory i na ukrajinské záležitosti“. Putin Fica „seznámil se svým pohledem na současnou situaci na bojišti,“ cituje agentura TASS Peskova.
