Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Slovenská opozice tvrdě odsoudila dnešní jednání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Kremlu. Strana Progresivní Slovensko (PS) mluví o zradě národních zájmů, Svoboda a Solidarita (SaS) o hanbě. Vládní strany Hlas a Směr-SD se k záležitosti nevyjádřily, píše slovenský tisk. O cestě oficiálně neinformovala ani slovenská vláda.
Roli české vlády v zajištění energetické nezávislosti na Rusku vyzdvihl ve vyjádření pro ČTK v souvislosti s dnešním jednáním slovenského premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem český premiér Petr Fiala (ODS).
„Naše zahraniční politika míří opačným směrem než do Ruska, i proto jsme za poslední dva roky přijali řadu opatření, abychom na něm byli energeticky nezávislí a mohli plyn kupovat od spolehlivějších partnerů,“ napsal ČTK Fiala.
Rusko by se v rámci svých hybridních útoků mohlo pokusit ovlivnit parlamentní volby v Německu, které jsou plánovány na konec února. V německých médiích to uvedl ministr obrany a sociálnědemokratický politik Boris Pistorius. Podle něj se Rusko svými aktivitami snaží rozdělit německou společnost a podkopat důvěru ve stát, informovala dnes agentura DPA.
„(Rusky prezident Vladimir) Putin vede hybridní útoky a hlavně Německo je v hledáčku,“ řekl ministr obrany. Podle něj se Německo musí připravit, aby dokázalo takovým útokům čelit. „Popírat hrozbu, protože je pro nás nepohodlná, ji nezmenší, ale naopak zvětší,“ uvedl ministr za SPD, o kterém se jednu dobu spekulovalo jako o možném kandidátovi na kancléře.
