Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský vojenský soud poslal muže z východoukrajinské Luhanské oblasti na 16 let do vězení za vlastizradu, oznámila dnes podle agentury AFP ruská tajná služba (FSB). Ukrajinskou Luhanskou oblast Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala půl roku po své invazi na Ukrajinu z února 2022.
Muž, jehož jméno nebylo zveřejněno a který si bude muset trest odpykat v táboře s přísným režimem, je obviněn z předávání vojenských informací ukrajinské tajné službě (SBU), uvedla podle ruské agentury TASS místní pobočka FSB v Luhanské oblasti. Podle FSB muže soud v Rostově na Donu na jihozápadě Ruska poslal do vězení za vlastizradu a spoluúčast na teroristických aktivitách.
Tlaková vlna dnes při ruském vzdušném útoku na ukrajinskou metropoli poškodila České centrum v Kyjevě, které je součástí českého velvyslanectví. Šlo tak o první škody, které budovy české diplomatické mise utrpěly za téměř tři roky ruské agrese proti Ukrajině, řekl ČTK zástupce velvyslance Jiří Preclík. Ruský útok na ukrajinské hlavní město si dnes ráno podle tamních úřadů vyžádal jednoho mrtvého a devět zraněných.
„České centrum bylo poškozeno tlakovou vlnou, což znamená, že byly zničeny skleněné výplně dveří uvnitř Českého centra a stropy,“ řekl v telefonickém rozhovoru diplomat. Odhadl, že nejspíše potrvá několik týdnů, než se škody podaří opravit. „Škody to jsou a je třeba si uvědomit, že České centrum je nedílnou součástí české ambasády, čili byla vlastně poničena část české diplomatické mise,“ poznamenal.
Ruský útok na Kyjev si vyžádal nejméně jednoho mrtvého a devět raněných, z nichž čtyři museli být hospitalizováni, uvedl dnes starosta města Vitalij Kličko. Ruské ministerstvo obrany označilo útok na cíle v Kyjevě za odvetu za středeční ukrajinský útok na Rostovskou oblast, podniknutý americkými raketami ATACMS a britskými střelami s plochou dráhou letu Storm Shadow.
