Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Za úspěch pro Ukrajinu lze podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ruskem napadené země Tomáše Kopečného považovat, že hlavní město Kyjev nepadlo a že Ukrajinci nadále mají svou zemi. Většina Ukrajinců je podle něj dnes pro to, aby se (válečná) linie dočasně zastavila tam, kde je nyní a území se dočasně přenechala Rusku. Kopečný to řekl na dnešní celodenní akci Operace naděje, kterou pořádá projekt Dárek pro Putina.
„Úspěch je, že ukrajinský stát přežívá, že Kyjev nepadl,“ řekl Kopečný. „Na rozdíl od té doby před rokem už většina ukrajinské populace je ´oukej´ s tím zastavit tu linii, kdekoli teď je, a ty území Rusku dočasně přenechat,“ prohlásil. Pro podporovatele Ukrajiny je podle něj správné reflektovat to, co chtějí samotní Ukrajinci.
Prakticky všechny státy NATO bojují proti Rusku, prohlásil dnes na výroční tiskové konferenci ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl také, že je připraven jednat se zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a že se Rusko za poslední dva až tři roky stalo mnohem silnějším.
„Tak, především nevím, kdy se setkáme, protože o tom (Trump) vůbec nic neříká. Nemluvil jsem s ním více než čtyři roky. Samozřejmě jsem na to kdykoli připraven. A budu připraven na setkání, pokud ho bude chtít,“ citovala ruskou hlavu státu agentura Reuters.
Jedním z hlavních témat takového jednání by podle všeho byla válka na Ukrajině, kterou Trump slíbil velmi rychle ukončit. Plán Trumpova budoucího zmocněnce pro tuto otázku, generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga, počítá s vyvinutím tlaku jak na Ukrajinu, tak na Rusko.
Situace ve válce proti Ukrajině se zásadně mění, ruské jednotky každý den postupují po celé linii fronty, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. V přímém přenosu ruských televizí ale na dotaz ruské občany, která uprchla z Kurské oblasti na západě Ruska, kde od počátku srpna bojují ukrajinské jednotky, Putin připustil, že nemůže říci datum, kdy ruské síly toto území opět získají.
