Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Je šílené, co se děje. Je to šílené. Velmi silně nesouhlasím s tím, aby se rakety posílaly stovky kilometrů do Ruska. Proč to děláme? Jen eskalujeme tuto válku a zhoršujeme ji. To by nemělo být dovoleno,“ řekl zvolený americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem Time, který jej dnes jmenoval osobností roku.
Podle agentury Reuters slova o válce na Ukrajině naznačují, že Trump se chystá změnit dosavadní americkou politiku vůči Kyjevu.
Evropští členové NATO jednají o navýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta hrubého domácí produktu (HDP). Dnes to s odvoláním na své zdroje napsal list Financial Times (FT) s tím, že dohodu by chtěli uzavřít příští rok v červnu na výročním summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku.
Evropané po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 navyšují investice do armády, činí tak i s ohledem na návrat Donalda Trumpa do Bílého domu, který jim v minulosti nedostatečné obranné výdaje opakovaně vytýkal.
Mezi spojenci z NATO se v posledních měsících vedou debaty o navýšení výdajů na obranu. Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje navýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle dosáhne poprvé.
Ruská protivzdušná obrana sestřelila v noci na dnešek nad čečenskou metropolí Grozným ukrajinský dron, oznámil podle serveru Meduza čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Trosky podle něj poškodily kasárna speciálního policejního pluku, kde začalo hořet, a čtyři strážní utrpěli lehká zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 16 ukrajinských bezpilotních letounů.
„Bezpilotní stroj explodoval ve vzduchu, poškodil střechu a vybil okna. Padající trosky způsobily malý požár, který byl rychle uhašen. Stavba neutrpěla žádné vážnější škody,“ uvedl Kadyrov podle ruské státní agentury TASS a prohlásil, že za čtyři zraněné se čečenští bojovníci na Ukrajině pomstí a „zabijí 400 ukrajinských“ vojáků.
Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním zničení 16 ukrajinských dronů nad třemi ruskými regiony: jednoho nad Čečenskem, třech nad sousední Severní Osetií, čtyřech nad Kurskou oblastí a také osmi strojích nad poloostrovem Krym, který Rusko anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách se nezmínilo.
