Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Administrativa Joea Bidena zvažuje, že uvalí nové a přísnější sankce na ruský obchod s ropou, aby omezila schopnost Moskvy financovat válku na Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací o tom dnes informovala agentura Bloomberg. Biden příští měsíc končí ve funkci.
Bidenova administrativa s blížícím se návratem Donalda Trumpa do Bílého domu stupňuje kroky na podporu Ukrajiny. Terčem nových sankcí by podle zdrojů mohla být část ruského exportu ropy, na podobě sankcí se však ještě pracuje.
Bidenova administrativa se přísnějším sankcím na vývoz ruské ropy dosud vyhýbala kvůli obavám, že by mohly vést k výraznému nárůstu cen suroviny, píše Bloomberg. Zdroje nicméně uvedly, že nyní je tato administrativa připravena k razantnějším krokům, protože ceny ropy na světových trzích jsou pod tlakem kvůli slabým vyhlídkám u poptávky. Zároveň se zvyšují obavy, že Trump bude nutit Ukrajinu k rychlé dohodě o ukončení války s Ruskem.
Dvaačtyřicetiletý Ukrajinec Serhij Petčenko přišel loni v létě o obě ruce. Přežil bitvu o Bachmut, o ruce přišel při nehodě na železnici daleko za frontou. Cítil se bezmocný a zoufalý. Po amputacích musela o něj jeho žena Anna pečoval po 24 hodin denně celých šest měsíců. „To, co nám pomohlo přežít, je naše láska,“ říká Serhij, který v Superhumans Center dostal dvě protetické ruce. Podle BBC je těžké uvěřit, čím prošel, když se teď usmívá na prahu zbrusu nové kavárny, kterou otvírá ve Lvově.
Přinejmenším 50 000 vojáků i civilistů podle ukrajinského ministerstva zdravotnictví přišlo během tří let války o končetiny. Některým lékaři amputovali jednu, dvě, ale i tři nebo čtyři končetiny. Všichni potřebují protézy, někteří vozík, řekla serveru BBC News Olha Rudnevová, spoluzakladatelka rehabilitačního střediska, které již pomohlo s protézami a terapií více než tisícovce raněných. S více než milionem lidí na frontové linii se Ukrajina podle Rudnevové stane zemí invalidů.
„Chceme normalizovat zdravotní postižení. Že je v pořádku, že takto bude země vypadat,“ popsala uvažování, které vedlo ke vzniku střediska Superhumans Center u Lvova na západě Ukrajiny. „Skutečně věříme, že vás trauma může posílit. Může vás zničit, anebo vybudovat vaše superschopnosti,“ tvrdí. Několikrát denně navštěvuje rehabilitační místnosti, kde se „nadlidé“, jak pacientům říká, znovu učí chodit.
Rudnevová zakládala centrum uprostřed útoků ruských raket. Někteří ji pokládali za „bláznivou“, píše BBC News, ale vytrvala. Její partneři získávají peníze po celém světě, aby pacientům obstarali kvalitní protetiku a rekonstrukční chirurgii. „Ukrajinští vojáci se více bojí zranění než smrti, protože těžké zranění znamená postižení do konce života. Na to není připravena infrastruktura, ani společnost, ani zdravotnictví,“ vzkazuje.
