Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruská tajná služba FSB oznámila zadržení člověka s ruským a německým občanstvím, kterého viní z pokusu o sabotáž na železnici v Nižném Novgorodu. Napsaly to dnes ruské agentury TASS a RIA Novosti. FSB uvedla, že zadržený byl v kontaktu se zástupcem ukrajinských tajných služeb. Kyjev se zatím nevyjádřil.
„V listopadu 2024 připravoval za peněžní odměnu slíbenou jeho kurátorem sabotáž na úseku železniční trati v Nižném Novgorodu pomocí improvizovaného výbušného zařízení, které u něj bylo objeveno,“ uvedlo tiskové oddělení ruské FSB s odkazem na člověka zadrženého v Rusku. Ruská tajná služba tvrdí, že tyto informace získala z výpovědi zadrženého. V jeho bytě se prý našlo improvizované výbušné zařízení a komunikační zařízení s korespondencí se zástupcem ukrajinských tajných služeb.
Jméno podezřelého agentury nezmiňují, uvádějí pouze, že se narodil v roce 2003 a má dvojí občanství - kromě ruského také německé. FSB dále uvádí, že ho zadržela při pátrání v Rusku po lidech, které podle TASS nazvala „přívrženci neonacistické ukrajinské ideologie“. Spolu s ním ruské bezpečnostní složky zatkly skupinu mladých lidí, kteří byli podle FSB zapojeni do běžné trestné činnosti.
Na porušování lidských práv v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny upozornila dnes ráno instalace před informačním centrem OSN v Praze nedaleko Staroměstského náměstí. Česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny zde umístila pětadvacetimetrový koberec, na který sepsala právní termíny odkazující na jednotlivá lidskoprávní porušení.
„Koberec pošlapaných lidských práv“ položila iniciativa symbolicky dnes, kdy se na celém světě slaví Den lidských práv. Také místo nebylo vybráno náhodně. „OSN vznikla na obranu lidských práv a kvůli prevenci válek. Ani jedno z toho na okupovaných územích nedělá,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce Julie Levková. Organizace je podle ní paralyzovaná přítomností Ruska v Radě bezpečnosti OSN a selhává ve své funkci.
Iniciativa položila koberec do Železné ulice v 08:00. „Lidé budou po koberci šlapat nebo ho přeskakovat, což evokuje současné zacházení s tématem lidských práv na okupovaných územích,“ uvedla Levková. Původně počítala s tím, že instalace zůstane před budovou do 11:00, kvůli počasí ale musela iniciativa ukončit akci zhruba po hodině.
Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje ukrajinská armáda.
