Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Nejméně tři mrtvé a pět zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodu Ukrajiny, oznámily místní úřady.
Záchranáři pátrají po dalších lidech v troskách nemocnice, kterou zničila ruská raketa, napsal dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov.
Rusko míří k vyřazení afghánského radikálního islamistického hnutí Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací. Příslušnou novelu zákona dnes podle státní tiskové agentury TASS v prvním z celkových tří čtení schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.
Tálibán, který se v roce 2021 chopil moci v Afghánistánu, na ruském seznamu figuruje od roku 2003. Vyřazení hnutí ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Kábulem.
Putin v červenci označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu. O záměru vyřadit hnutí ze seznamu informoval již v říjnu zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Koncem listopadu pak Afghánistán navštívil tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, v hlavním městě Kábulu se sešel s představiteli tálibánské vlády.
Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin informoval o dvou mrtvých a nejméně šesti raněných v důsledku ruského ostřelování východoukrajinských obcí. Právě v Doněcké oblasti se odehrává hlavní nápor ruské ofenzívy, jejímž cílem se jeví dobytí celého Donbasu.
Dalšího zabitého civilistu hlásí podle médií úřady v Chersonské oblasti.
Nejméně 11 raněných si vyžádal ruský útok na město Zlatopil v Charkovské oblasti na severovýchodě země, které zasáhly pravděpodobně nejméně tři ruské rakety Iskander-M, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.
