Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Z Ruskem okupovaného Doněcku na východě Ukrajiny je hlášen výbuch auta, podle nepotvrzených informací při něm zemřel bývalý šéf věznice v Olenivce.
V Olenivce v červenci 2022 při ostřelování přišlo o život přes 50 ukrajinských vězňů, dalších 130 utrpělo zranění. Kyjev z jejich smrti obviňuje Rusko a spoluodpovědnost za ni přičítá Jevsjukovovi.
Ruské úřady trestně stíhají vojenského lékaře, který patrně lidem za úplatu vkládal do těla úlomky munice, aby mohli předstírat válečná zranění a získat za to odškodnění. Podle agentury RIA Novosti o případu informoval šéf ruské kriminální ústředny Alexandr Bastrykin.
Vojenský lékař podle Bastrykina spolupracoval se dvěma úředníky, kteří po jeho zákrocích do dokumentů vkládali údaje o zranění, které dotyčný poškozený podle smyšlené zprávy utrpěl. Na základě těchto dokladů pak získal odškodnění. Trojice si takto vydělala asi 12 milionů rublů (2,9 milionu Kč). Bastrykin nespecifikoval, kdy a v jakém ruském regionu se to dělo.
Server Meduza uvádí, že v březnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který stanovil odškodné tři miliony rublů za zranění, jež vojáci utrpí za celoplošné invaze na Ukrajinu. Letos v listopadu Rusko zvýšilo jednorázovou platbu za zranění s následkem invalidity na čtyři miliony rublů.
Rusko předalo Ukrajině těla válečných zajatců, kteří zemřeli letos v lednu, když se s nimi nedaleko hranic s Ukrajinou zřítilo letadlo. O předání podle ruskojazyčného servisu BBC informovala ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Ukrajinská strana se k tomuto sdělení nevyjádřila.
Těla „byla předána. Bylo to dokončeno a já jsem tomu byla přítomna,“ řekla Moskalkovová. Kdy přesně Rusko pozůstatky ukrajinských válečných zajatců ukrajinské straně předalo, neuvedla.
Dopravní letoun Il-76 byl sestřelen 24. ledna v ruské Belgorodské oblasti u vsi Jablonovo vzdálené několik desítek kilometrů od hranic s Ukrajinou. Na jeho palubě bylo podle ruského ministerstva obrany 65 ukrajinských válečných zajatců, kteří měli být později vyměněni za zajaté Rusy, šest členů posádky a tři členové doprovodu. Všichni zemřeli.
