Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ukrajinský generální štáb dopoledne na facebooku informoval o ukrajinském útoku na ropný sklad Atlas v Rostovské oblasti, který se podle serveru RBK-Ukrajina nachází u města Kamensk-Šachtinskij. „Atlas je součástí ruského vojensko-průmyslového komplexu, který zajišťuje dodávky ropných produktů pro ruskou armádu,“ uvedlo velení ukrajinských ozbrojených sil, které také oznámilo zničení radarové stanice ruského systému protivzdušné obrany Buk-M3 v okupované části Záporožské oblasti.
Olaf Scholz dnes telefonicky hovořil s Volodymyrem Zelenským. Podle mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita kancléř ukrajinskému prezidentovi slíbil, že Německo bude dál Kyjev podporovat, a to i vojensky. Zelenskyj na telegramu napsal, že se Scholzem hovořil i o jeho nedávném telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, německé prohlášení se o tom ovšem nezmiňuje.
„Spolkový kancléř znovu potvrdil neutuchající a nezlomnou solidaritu s Ukrajinou a ujistil, že Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny i ve vojenské oblasti, a to v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery,“ uvedl v prohlášení německý vládní mluvčí. Scholz a Zelenskyj se podle něj dohodli, že zůstanou v kontaktu „i ohledně možných způsobů dosažení spravedlivého míru“.
Povinnost krajů zajišťovat kapacitu ubytovacích míst pro uprchlíky z Ukrajiny od 1. ledna zřejmě klesne, a to z celkově 50 tisíc míst na 20 tisíc. Navrhuje to ministerstvo vnitra v aktualizaci nařízení vlády, kterou zveřejnilo v legislativní knihovně kabinetu.
Poměr rozdělení celkového počtu ubytovacích míst mezi jednotlivé kraje by měl být zachován. Snížení kapacity odsouhlasily rezorty zastoupené v grémiu pro adaptaci a integraci držitelů dočasné ochrany z Ukrajiny počátkem září.
Změna reaguje na snížení počtu uprchlíků, kteří po příchodu do Česka žádají o zajištění nouzového ubytování hrazeného státem. Od září ho stát poskytuje jen nově příchozím na první tři měsíce, a to i v případě zranitelných osob. Během roku klesl podle ministerstva vnitra počet žadatelů o nouzové ubytování z 20 procent nově příchozích na tři procenta.
