Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Část poslanců Evropského parlamentu vyzývá Evropskou komisi, aby prošetřila, zda si majitel sociální sítě X Elon Musk na této platformě uměle zvyšuje viditelnost a dosah vlastních příspěvků. Dnes o tom informovala agentura DPA. EK by podle poslanců měla zjistit, zda Musk jedná v souladu se zákonem o digitálních službách (DSA). Komise dosud neodpověděla. Pod návrh, který podali jako písemnou interpelaci, se podepsalo 42 poslanců z frakcí zelených, socialistů a demokratů (S&D), Levice, Obnovy Evropy a Evropské lidové strany (EPP).
„Nárůst počtu zobrazení se týká také Muskových příspěvků o tématech EU a členských států na X, včetně prokremelské propagandy o válce na Ukrajině nebo antisemitských konspiračních teorií,“ stojí v interpelaci.
Rusko nasadilo proti ukrajinským silám v Kurské oblasti na západě Ruska 59.000 vojáků včetně 11.000 severokorejských vojáků, kteří však ještě podstupují výcvik. Obsazené území v Kurské oblasti, kam Ukrajinci vpadli na počátku srpna, se po ruských protiútocích zmenšilo o přibližně dvě pětiny na současných 800 kilometrů čtverečních. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj z ukrajinského generálního štábu.
Polští farmáři dnes zahájili blokádu velkého přechodu na hranici s Ukrajinou Medyka-Šehyni. Zatím úřady nehlásí žádné potíže, ale blokáda má trvat do konce roku, uvedla polská tisková agentura PAP. Rolníci zablokovali silnici nedaleko hraničního přechodu a nepouštějí do Polska kamiony přijíždějící z Ukrajiny.
Asi tři desítky lidí pochodují s polskými vlajkami po přechodu pro pěší přes silnici, která vede k hraničnímu přechodu. Přes tuto blokádu pouštějí pouze kamiony odjíždějící z Polska na Ukrajinu, ale jen jeden vůz za hodinu. Neblokují osobní auta ani autobusy či vozy přepravující humanitární pomoc nebo vojenský náklad.
