Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Spojené státy uvalily nové sankce na společnost Gazprombank, která patří mezi největší ruské banky. Oznámilo to dnes americké ministerstvo financí. USA vůči bance použily svůj nejsilnější sankční nástroj v době, kdy prezident Joe Biden s blížícím se koncem svého funkčního období stupňuje opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu, napsala agentura Reuters.
Nový krok podle Reuters v podstatě vyřazuje společnost Gazprombank z bankovního systému USA, zakazuje obchodování banky s Američany a zmrazuje její aktiva v USA. Firmu Gazprombank zčásti vlastní ruská státní plynárenská společnost Gazprom. Ukrajina vyzývala Spojené státy ke zpřísnění sankcí vůči této bance, která dostává platby za plyn od evropských zákazníků Gazpromu, píše Reuters.
Osm vrtulníků systému H-1, které ČR obdrží z USA od americké námořní pěchoty za pomoc Ukrajině, by měly být podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) dodány v letech 2027 až 2028. Ministryně to dnes uvedla ve Sněmovně na dotaz svého předchůdce Lubomíra Metnara (ANO). Česko má v rámci daru dostat z USA dalších šest bojových vrtulníků AH-1Z Viper a dva přepravní vrtulníky UH-1Y Venom, které před dodáním budou modernizovány, aby stavem a vybavením odpovídaly novým strojům.
„Na základě prvotních informací prezentovaných americkou stranou se předpokládá, že vrtulníky budou dodány v letech 2027 až 2028,“ uvedla Černochová. Celkem by pak měla armáda disponovat celkem deseti útočnými a deseti přepravními vrtulníky uvedených typů, dodala.
Podívejte se na nové snímky z ruského útoku na Dnipro.
