Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Česko daruje Ukrajině konzervátorskou a restaurátorskou mobilní jednotku pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví. Mobilní pracoviště Archa 1 má do země bránící se ruské agresi dorazit v prosinci. Vláda dnes souhlasila s jejím bezúplatným převedení Národní knihovně Jaroslava Moudrého, a to na základě uzavřené darovací smlouvy. Knihovna zajistí na území Ukrajiny využívání jednotky pro opravy knih a dalších tištěných materiálů. O rozhodnutí informoval kabinet na svém webu.
Memorandum o vzájemné spolupráci a darovací smlouvu podepsali zástupci Národní knihovny ČR, Národní knihovny Jaroslava Moudrého v Kyjevě a Ukrajinské knihovnické asociace letos v říjnu. Archa 1 vznikla za podpory soukromého sektoru. Hodnota toho mobilního pracoviště je zhruba 10,5 milionu korun.
Ministerstvo obrany nakoupí 14 bojových tanků Leopard 2A4 za 3,98 miliardy korun bez DPH. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom dnes informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Smlouvu s německou společností Rheinmetall Landsysteme chce ministerstvo uzavřít do konce letošního roku, všech 14 tanků pak bude dodáno do konce roku 2026.
Česko už dříve od Německa dostalo darem 28 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla Büffel 3 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. První polovina dorazila do ČR v letech 2022 a 2023, všech 28 darovaných tanků by podle ministerstva měla česká armáda převzít do konce roku 2025. Celkem by tak měla mít 42 tanků Leopard 2A4 a dvě vyprošťovací vozidla.
Vláda dnes schválila rozšíření finanční kapacity Fondu Ukrajina o 300 milionů korun na 639 milionů korun. Rozhodnutí umožní Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) prodloužit program na pojišťování exportních rizik pro české firmy, které na Ukrajinu vyvážejí. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS).
Podle Fialy vláda rozšířením Fondu Ukrajina, který pod EGAP spadá, reagovala na požadavky českých exportérů. „Volali po tom podnikatelé, protože využívají příležitost, kterou jsme jim vytvořili na Ukrajině, a dobré jméno, které tam Česká republika má. Ale potřebují k tomu odpovídající podmínky, včetně pojištění vývozů,“ řekl premiér. Nové financování umožní prodloužit exportní úvěry na 1,5 roku.
