Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Dnes je 1 000. den od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Země si na bojišti udržuje stabilní pozici. „Ten tisící den je pochopitelně spíše symbolické datum, určitě je ukrajinská strana vyčerpaná. Nedá se ovšem říct, že by se blížila nějaké vojenské porážce. To situace tam je, dalo by se říct, poměrně stabilní, navzdory ruské iniciativě z předchozích týdnů a měsíců a tomu pozvolnému ruskému postupu, ale v některých úsecích frontové linie, zejména v oblasti Donbasu, se přímé ohrožení Pokrovska podařilo odvrátit. Nepotvrdily se některé prognózy, že dojde k výraznějšímu ruskému postupu, a že některá klíčová města jako Pokrovsk budou záhy ztracena. Ukrajinská strana určitě vyčerpala řadu svých zdrojů, ale pochopitelně ne všechny, to je samozřejmě ta diskuze třeba ohledně možné mobilizace mladších ročníků, která je v ukrajinské společností také velmi aktuální a velmi živě přítomna. Nedá se říct, že by Ukrajina směřovala k vojenskému kolapsu. Naopak - některé své vojenské schopnosti výrazně posiluje díky podpoře svých partnerů. Bude možná schopna ruskému protivníkovi zasazovat daleko větší údery, než tomu bylo v minulosti,“ řekl bezpečnostní analytik z Univerzity obrany Richard Stojar, který vystoupil na ČT24 v rámci 1 000 dnů bojů na Ukrajině.
„Pád Pokrovsku, Kupjansku by samozřejmě zhoršil ukrajinskou pozici, zejména v oblasti Donbasu, umožnil by ruské straně postup, dalo by se říci, do ukrajinského vnitrozemí, ohrozil by ukrajinské pozice a na jiných úsecích fronty by asi velice znesnadnil ukrajinskou logistiku právě na tomto úseku. A mohl by vést k tomu, že by ruský územní zisk mohl být výraznější, že by ukrajinské jednotky byly nuceny se z většího prostoru stáhnout tak, aby se vyhnuly hrozbě možného obklíčení, které by mohlo nastat v případě pádů Pokrovska nebo Kupjanska. Minimálně na tomto úseku fronty by se velmi zhoršila ukrajinská pozice, na druhé straně z celkového pohledu by to asi nebylo nic fatálního,“ pokračoval expert s tím, že horší než pád města by byly velké ztráty mezi jednotkami.
Vyjádřil se rovněž k používání amerických balistických taktických střel ATACMS, které nedávno Ukrajině schválil k používání na ruském území prezident Joe Biden. Podle Stojara to ve válce nepovede k žádným významným posunům, pokud bude toto povolení omezeno pouze na Kurskou oblast, nicméně přímo v této oblasti se jedná o „významnou podporu“ ve chvíli, kdy se Rusové snaží Ukrajince vytlačit. „Mohou velmi citelně eliminovat schopnosti ruské logistiky,“ dodal s tím, že jedním z důvodů, proč Joe Biden k tomuto kroku přistoupil, bylo i nasazení severokorejských jednotek na ruském území.
Nejméně osm mrtvých, včetně osmiletého chlapce, a 11 raněných si v noci vyžádal nálet ruských dronů na pohraniční město Hluchiv v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, upřesnila dnes ukrajinská prokuratura.
„Rusko nadále terorizuje naše pohraničí,“ napsal o náletu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Každý nový útok Ruska jen potvrzuje Putinovy skutečné záměry. Chce, aby válka pokračovala. Řeči o míru ho nezajímají. Musíme Rusko donutit ke spravedlivému míru silou,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož rozkaz ruská vojska před 1000 dny vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
V Rusku začala sériová výroba mobilních protijaderných krytů, oznámila dnes ruská média s odvoláním na komuniké výzkumného ústavu civilní obrany. Kryty se vyrábějí ve městě Dzeržinsk v Nižegorodské oblasti, ke spuštění sériové výroby pomohla podpora státu, napsal list Kommersant na svém webu.
Kryt se skládá ze dvou modulů, z nichž jeden je určen pro 54 lidí a druhý obsahuje technické zařízení. Kapacitu krytu lze zvýšit přidáním dalších modulů.
