Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
„Od začátku plnohodnotné invaze ruské útoky zcela zničily 227 zdravotnických zařízení na Ukrajině a více než 1 700 jich poškodily,“ tweetuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Rusko se záměrně zaměřuje na nemocnice, kliniky a porodnice. Přesto naši ukrajinští lékaři, zdravotní sestry a zdravotnický personál zůstávají po boku svých pacientů, a to i pod hrozbou ohrožení vlastního života. Každý den zachraňují životy, provádějí operace pod palbou a přinášejí naději i v těch nejtemnějších chvílích. Jsme jim nesmírně vděční za jejich obětavost a statečnost. Podpořte zdravotnický sektor a pomozte tak celé Ukrajině,“ vyzývá.
Polské bezpečnostní složky ve Varšavě zadržely běloruského občana podezřelého ze sabotáže, který se pokusil zapálit budovu v Gdaňsku. „Jedná se o další zatčení v rámci vyšetřování činnosti organizované zločinecké skupiny, která na žádost zahraničních speciálních služeb prováděla sabotážní akce, zejména žhářství,“ uvedla polská kontrarozvědka ABW.
Prokuratura zadrženého obvinila z účasti v organizované zločinecké skupině a ze spáchání diverzních nebo teroristických činů na objednávku zahraniční zpravodajské služby. Soud nařídil jeho tříměsíční vazbu.
Obranu Ukrajiny nelze podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy odložit a čekat, je potřeba urychlit veškerá zásadní rozhodnutí. Sybiha to uvedl dnes v Bruselu, kde se setkal se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem.
Na Ukrajině se podle Sybihy nyní rozhoduje o „budoucnosti transatlantické a globální bezpečnosti“. „Válka se nyní nachází v kritickém okamžiku,“ citovala agentura Reuters šéfa ukrajinské diplomacie. Směrem k Rusku Sybiha vyzval k „politice síly“, nikoli k uplatňování „politiky appeasementu“, tedy usmiřování.
V Bruselu panují obavy, že po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce by se mohla pomoc Ukrajině, která se již více než dva a půl roku brání ruské agresi, významně snížit. Blinken již ráno po schůzce se šéfem NATO Markem Ruttem uvedl, že prezident Joe Biden chce ještě před koncem svého mandátu naopak posílit vojenskou podporu Ukrajiny.
