Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský prezident Vladimir Putin se dnes setkal se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui. Schůzka se konala v době, kdy Západ kritizuje zapojení KLDR do války s Ukrajinou. Podle nepotvrzené zprávy ukrajinských představitelů se severokorejští vojáci v ruské Kurské oblasti poprvé dostali pod ukrajinskou palbu.
Podrobnosti o dnešní schůzce Kreml neuvedl, zveřejnil jen video z úvodu setkání. Na něm ministryně zahraničí vyřídila ruskému prezidentovi „vřelé a soudružské“ pozdravy od severokorejského vůdce Kim Čong-una.
Čche už před týdnem v pátek jednala s ruským šéfem diplomacie Sergejem Lavrovem, kterému řekla, že Severní Korea nemá pochyby o tom, že Rusko na Ukrajině zvítězí. Také ujistila, že její země „bude stát po boku ruských soudruhů“ až do vítězství. Kim Čong-un podle ní od začátku říkal, že KLDR „by měla pomáhat ruské armádě a Rusům v jejich svaté válce na Ukrajině“.
Německo zemi napadené Ruskem poskytne dodatečný zimní balíček pomoci v ceně 200 milionů eur (pět miliard Kč). Dnes to při návštěvě Kyjeva řekla ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Poskytne obyvatelům v blízkosti fronty zásobování palivem, pomoc je určena také na poskytnutí dek a teplého oblečení.
Dodávky dělostřeleckého vybavení na Ukrajinu od spojenců se zlepšily. Dnes to po jednání s velitelem ukrajinských sil Oleksandrem Syrským oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj, napsal server Ukrajinska pravda. Dělostřeleckou munici pro Ukrajinu pomáhá ve světě získávat také česká iniciativa, která podle českého premiéra Petra Fialy naplní cíl dodat Ukrajině do konce roku 500 000 kusů velkorážní munice.
„Nastal důležitý vývoj frontových dodávek od partnerů – vidíme zvýšené dodávky ve shodě s podpůrnými balíčky. Zlepšily se výsledky dodávek pro dělostřelectvo,“ sdělil Zelenskyj.
