Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruské invazní síly zaútočily v noci na dnešek na důležitý most v Oděské oblasti. Podle serveru Ukrajinska pravda útok mířil na most přes jezero Dnistrovskyj liman u obce Zatoka. Informace o škodách zatím nejsou k dispozici. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
„Nepřítel zaútočil na most přes Dněsterský liman v obci Zatoka v Oděské oblasti. Z poloostrova Krym byly vypáleny dvě balistické rakety Iskander-M/KN-23 a z taktických letounů nad Černým mořem osm řízených střel Ch-59/69,“ uvedlo letectvo ve svém ranním hlášení na platformě Telegram.
Most je důležitým spojením pro železniční a automobilovou dopravu v regionu a od začátku ruské invaze v únoru 2022 se stal terčem útoků několikrát. Zda ho Rusové poškodili při posledním úderu, není jasné. Místní úřady informovaly o rozsáhlém vzdušném útoku na oblast ve středu večer, aniž poskytly podrobnosti o následcích.
Z Charkova přišly fotografie, kterak ruský útok v noci ze středy na čtvrtek poničil panelák. Podle starosty Ihora Terechova úder zničil několik pater devítipatrové budovy. Zemřel tam dvanáctiletý hoch. „Patnáctiletý chlapec je stále pod troskami, záchranáři se ho snaží dostat ven. Dalších 34 lidí je zraněno. Desítky lidí přišly o střechu nad hlavou,“ uvedl dopoledne na Twitteru Anton Heraščenko.
Bezpečnostní služba Ukrajiny (SBU) informuje, že v Černihivské oblasti zadržela dva kolaboranty, kteří špehovali obranné síly a snažili se bránit mobilizaci v západní oblasti Ukrajiny. „Muži tajně zaznamenávali směry jízdy železničních vlaků ozbrojených sil a veřejně vyzývali osoby podléhající vojenské službě, aby se vyhnuly odvodu. Operativci SBU zjistili, že 41letý místní obyvatel, bývalý člen zakázané Komunistické strany Ukrajiny, se dostal do povědomí FSB již v roce 2015. Po celoplošné invazi byl nakonec naverbován a instruován, aby v Bukovině vytvořil vlastní agenturní síť,“ hlásí SBU. „Šířil kremelské narativy, popíral legitimitu státní moci na Ukrajině a snažil se vytvářet alternativní 'místní vlády'.“
