Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnes zveřejněné části televizního rozhovoru tvrdil, že ruská vojska útočí po celé linii fronty a že Ukrajina již nedokáže stabilně řídit své jednotky, které vpadly do Kurské oblasti na západě Ruska. Současně si stěžoval, že Kyjev není ochoten přistoupit na jednání s Moskvou, přestože Rusko je podle Putina ochotné přistoupit na kompromisy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes po poradě s hlavním velitelem, generálem Oleksandrem Syrským informoval, že situace na východě Ukrajiny je těžká, ale ukrajinští vojáci tam dál hájí svá postavení, a v Kurské oblasti zachovávají nárazníkovou zónu, která brání Rusku rozšířit válku do dalších oblastí Ukrajiny.
„Po celé linii bojového dotyku se vedou útočné operace, pravda někde větší, jinde menší. Řekněme, že u Chersonu jsou menší, tam je fronta stabilní, i když i tam jsou jisté posuny – a všechny jsou v prospěch ruské armády,“ řekl Putin státní televizi Rossija 1. Pochválil zejména uskupení ruských sil nasazená na Donbasu na východě Ukrajiny, kde útočící síly podle médií i analytiků dosahují pomalého, ale setrvalého postupu.
Americký miliardář a aktivní podporovatel prezidentské kandidatury Donalda Trumpa Elon Musk je od konce roku 2022 v pravidelném kontaktu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Napsal to list The Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na řadu informovaných zdrojů z americké, evropské i ruské politiky. Neveřejná jednání šéfa nepřátelské mocnosti s jedním z nejbohatších lidí světa, který má díky spolupráci své firmy SpaceX na americkém vesmírném programu přístup k tajným informacím, jsou pro americké činitele znepokojující, uvedl deník.
Podle zdrojů listu se rozhovory točí kolem osobních a obchodních témat, ale i současné geopolitické situace. Putin Muska například požádal, aby neaktivoval svou satelitní internetovou síť Starlink na území Tchaj-wanu, čímž se chtěl vládce Kremlu zavděčit čínskému prezidentovi Si Ťin-Pchingovi, s nímž se snaží posilovat vazby v době obchodních sankcí vůči Rusku ze strany Západu.
První severokorejské jednotky, které prošly výcvikem v Rusku, se dostaly do Kurské oblasti na západě země, uvedla ukrajinská vojenská rozvědka HUR na sociální síti. Do západoruského regionu vpadly počátkem srpna ukrajinské jednotky, které se ruským silám dosud nepodařilo vytlačit zpět přes hranice. HUR odhaduje, že v Rusku je na 12 000 severokorejských vojáků, včetně 500 důstojníků a tří generálů.
„Ve válce proti Ukrajině a v globální konfrontaci se Západem vkládá Kreml do Severokorejců velké naděje,“ píše HUR, podle které jednotky z KLDR postupují výcvik na pěti vojenských cvičištích na východě Ruska. Na sladění s ruskými silami, za které je zodpovědný náměstek ruského ministra obrany Junus-Bek Jevkurov, mají několik týdnů.
