Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko podle ukrajinského letectva v noci zaútočilo na Ukrajinu dvěma řízenými střelami X-22 z letounů Tu-22M3 letícími nad Černým mořem, dvěma řízenými střelami X-59 ze vzdušného prostoru ruské Brjanské oblasti a 50 údernými drony Shahed íránské výroby a dalšími drony, jejichž původ se nepodařilo určit, ze směrů Orel, Kursk a Krym.
„Letecký útok byl odražen letectvem, protiletadlovými raketovými jednotkami, jednotkami elektronického boje a mobilními palebnými skupinami,“ uvedly na Telegramu vzdušné síly. „K 8:30 hod. (7:30 v Česku - pozn.red.) bylo potvrzeno 40 sestřelených nepřátelských bezpilotních letounů. Kromě toho bylo zlikvidováno 7 ruských bezpilotních letounů, z toho 1 ve vzdušném prostoru Ukrajiny, a další 2 byly obráceny zpět směrem do Ruska a Běloruska,“ doplnilo ukrajinské letectvo.
Za nesmysl označil běloruský autoritářský vůdce a spojenec Moskvy Alexandr Lukašenko tvrzení, že Severní Korea vysílá vojáky na podporu ruského vojenského tažení na Ukrajině. Pokud by se tyto informace potvrdily, byl by to podle něj krok směrem k eskalaci konfliktu. Vyjádřil se tak v rozhovoru s britskou stanicí BBC na okraj summitu rozvíjejících se ekonomik uskupení BRICS v ruské Kazani, jehož členem by se Bělorusko pod Lukašenkovým vedením rádo stalo.
Šéf jihokorejských zpravodajců řekl, že ruští instruktoři mají vysoké mínění o morálce a fyzické síle severokorejských vojáků, ale zároveň si myslí, že nakonec utrpí těžké ztráty na životech kvůli nezkušenostem s moderní válkou. Rusko mimo jiné rekrutuje velké množství tlumočníků.
Jiný představitel americké administrativy dnes podle Reuters uvedl, že by Moskva mohla Severokorejce vyslat na východ Ukrajiny nebo do ruské Kurské oblasti, kde od srpna pokračuje ukrajinská přeshraniční vojenská operace. Šéf ukrajinské vojenské rozvědky HUR Kyrylo Budanov už v úterý řekl, že by vojáci KLDR měli zamířit do Kurské oblasti, aby tam pomohli ruským jednotkám.
