Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Německé státní zastupitelství obžalovalo Rusa z vraždy dvou ukrajinských vojáků, kteří se v bavorském Murnau am Staffelsee zotavovali z válečných zranění. Podle prokuratury byl důvodem letošních vražd nožem vypjatý ruský nacionalismus obžalovaného a spory o válku na Ukrajině.
Sedmapadesátiletý obžalovaný, který v Německu žije od začátku 90. let, podle obžaloby ukrajinské vojáky ve věku 23 a 36 let zabil v dubnu poblíž nákupního centra ve 12tisícovém Murnau. Jeho činu předcházel spor o situaci na Ukrajině, po němž se podle prokuratury Rus cítil „raněn ve své národní hrdosti“.
„Jako stoupenec přehnaného ruského nacionalismu bezvýhradně podporuje ruskou agresivní válku proti Ukrajině,“ uvedlo státní zastupitelství, podle něhož se trojice zběžně znala a před vraždou spolu pila alkohol. Soud v Mnichově, kde je Rus ve vazbě, teď musí rozhodnout, jestli zahájí proces.
Prioritou navržené šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové bude posílení bezpečnosti a obrany Evropské unie. Chce se ale rovněž zabývat naléhavými globálními problémy, jako je ruská válka proti Ukrajině. Bývalá estonská premiérka to napsala v odpovědích na dotazy europoslanců. Všechny navržené členy Evropské komise, kromě její šéfky Ursuly von der Leyenové, nyní čekají veřejná slyšení před jednotlivými výbory EP, která budou probíhat od 4. listopadu. Kallasová, která má být zároveň výkonnou místopředsedkyní EK, před europoslance předstoupí až poslední den, v úterý 12. listopadu.
„V násilném, nestabilním a nebezpečném světě, kde jsou demokracie, právní stát a lidská práva neustále ohroženy, musí hrát Evropská unie mimořádně důležitou roli bojovníka za tyto hodnoty a ochránce mezinárodního řádu,“ napsala Kallasová v odpovědích, které mají celkem 21 stránek.
Ruská vojska na východě Ukrajiny dobyla obce Serebrjanka u Bachmutu a Mykolajivka u Kramatorska v Doněcké oblasti, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany.
