Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Snímek Válečný zpravodaj režijní dvojice Benjamin Tuček a David Čálek vyhrál cenu pro nejlepší dokument na Mezinárodním filmovém festivalu ve Varšavě. Dokument ukazující prostřednictvím reportéra Martina Dorazína běžný život obyčejných lidí dlouhodobě vystavených dopadům války na Ukrajině se tento týden představí na festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava. V tuzemských kinech bude uveden od 31. října.
„Vůbec jsme nečekali, že na A-festivalu, který je ve stejné kategorii prestiže jako festivaly Karlovy Vary, Berlinale či Benátky, bychom mohli doufat ve víc než jen účast. To, že jsme zvítězili a dostali hlavní cenu za dokumentární film, nás doslova rozsekalo,“ řekl Čálek.
„Je to pro nás skvělá zpráva, že téma rezonuje u zahraničního publika, které nezná reportéra Martina Dorazína, a vnímá mluvené slovo jen přes anglické titulky. A právě zvuková stopa hraje u tohoto filmu první housle. O to více doufáme, že si náš film najde své diváky i v Čechách a na Slovensku,“ doplnil.
Spojené státy poskytnou Ukrajině další balík vojenské pomoci v hodnotě 400 milionů dolarů (9,3 miliardy korun). Dnes to během návštěvy Kyjeva oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin, píší agentury Reuters a Unian. Washington poskytne Ukrajině munici, obrněná vozidla a protitankové zbraně.
Austin řekl, že Spojené státy budou pokračovat v pomoci Kyjevu podle dvoustranné bezpečnostní dohody, kterou prezidenti Joe Biden a Volodymyr Zelenskyj podepsali letos v březnu.
Ukrajinské letectvo informovalo, že protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 59 ze 116 ruských dronů. O dalších 45 ztratila přehled a pravděpodobně se zřítily na ukrajinském území.
