Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Hrubý domácí produkt Ukrajiny za leden až září v meziročním srovnání vzrostl o 4,5 procenta. Podpořil ho hlavně zemědělský sektor, doprava a stavebnictví. Uvedlo to dnes ukrajinské ministerstvo hospodářství. V samotném září ukrajinská ekonomika stoupla o 3,8 procenta.
„Navzdory válečným problémům se ukrajinská ekonomika nadále zotavuje,“ uvedla ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. „V září vykázalo největší růst zemědělství díky brzké sklizni pozdních plodin. Nárůst jsme zaznamenali také v dopravě a stavebnictví.“ Svyrydenková dodala, že podnikatelská nálada v maloobchodě, průmyslové výrobě a stavebnictví se nadále zlepšuje, především díky lepší situaci v energetickém sektoru.
Díky mírnému počasí a vysokému dovozu elektřiny se Ukrajině zatím daří uspokojovat poptávku domácností a podniků po energii, a to i přes březnové bombardování energetické infrastruktury Ruskem, které vyřadilo polovinu energetických kapacit země. To způsobilo pravidelné výpadky proudu, napsala agentura Reuters.
Ruští vojáci v obci Ňu-Jork na východě Ukrajiny zastřelili zajatého ukrajinského vojáka, který dříve nejspíše utrpěl zranění a ležel bezbranný na zemi. Incident, který se stal ještě na počátku září, ukrajinské úřady vyšetřují jako válečný zločin, oznámila dnes kancelář generálního prokurátora Andrije Kostina.
„Vražda válečného zajatce je hrubým porušením ženevské úmluvy (o zacházení s válečnými zajatci) a představuje těžký zločin,“ napsala na sociální síti.
Ukrajinské úřady mají informace o tom, že ruští vojáci přímo na bojišti zabili nejméně 93 ukrajinských válečných zajatců, uvedl na počátku tohoto měsíce Jurij Belousov z ukrajinské generální prokuratury, kde vede odbor zabývající se válečnými zločiny. Čtyři z pěti uvedených případů byly zaznamenány v letošním roce, uvedl Belousov podle ukrajinských médií.
Ukrajina neuvažuje o vývoji jaderných zbraní a nedávné zprávy na toto téma vyvolala nesprávná interpretace výroků prezidenta Volodymyra Zelenského, ujistil dnes v Bruselu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. „Nemáme takové myšlenky, odmítáme to,“ řekl podle agentury Reuter, která připomněla, že Zelenskyj se o den dříve před novináři zmínil, že hovořil s bývalým americkým prezidentem a kandidátem v nynějších prezidentských volbách Donaldem Trumpem o negativní zkušenosti své země s jaderným odzbrojením. Zelenskyj ale také prohlásil: „Nevolíme jaderné zbraně, volíme NATO.“
