Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Někteří čeští europoslanci po dnešním projevu maďarského premiéra Viktora Orbána v Evropském parlamentu (EP) v komentářích pro ČTK opět kritizovali neochotu jeho vlády pomáhat Ukrajině, stejně jako to dnes na plenárním zasedání udělala šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Orbán dnes před europoslanci představoval priority předsednictví své země v Radě EU. Podle Kláry Dostálové (ANO) se jednání v EP namísto věcné diskuse o prioritách předsednictví zvrhlo ve frašku.
Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) připustil, že Orbán v projevu „měl pravdu“ stran migrace a ztráty evropské konkurenceschopnosti. „Migrační politika je skutečně jedno velké selhání. A on na to upozorňuje deset let,“ řekl dnes Vondra ČTK. „Ale on se ve své úvodní řeči vůbec nezmínil o Ukrajině a Rusku,“ dodal. Většina europoslanců tak podle Vondry Orbánovi právem vyčítala jeho rétoriku i některé kroky předsednictví, které nebyly konzultované a nahlodaly evropskou solidaritu ve vztahu k Ukrajině. „Bylo pro mě zklamáním, že ani v závěrečném slovu poté, co čelil tři hodiny po právu velmi značné kritice, na to nereagoval,“ uvedl Vondra, podle něhož taková „horká politická debata“ jako dnes v EP už dlouho nebyla.
Kvůli zrušení návštěvy amerického prezidenta Joea Bidena v Německu se neuskuteční ani schůzka kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein.
Kancléř Scholz už v úterý vyjádřil politování nad zrušením návštěvy, zároveň ale řekl, že plně chápe, že se Biden rozhodl vzhledem k situaci na Floridě zůstat doma. Podle kancléře by ramsteinská schůzka byla bývala „velmi důležitá“, ale podle něj se uskuteční, jen bude o něco později.
Podle mluvčího německé vlády se vzhledem ke zrušení návštěvy amerického prezidenta v Německu ruší kromě ramsteinské schůzky také na sobotu plánované jednání, kterého se měli zúčastnit Biden, Scholz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.
Ukrajinské drony v noci zasáhly muniční sklad v Brjanské oblasti na západě Ruska, ve kterém byly řízené letecké bomby a také munice dodaná ze Severní Koreje, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské úřady připustily „mimořádnou situaci spjatou s detonacemi výbušných předmětů“ u města Karačev v Brjanské oblasti. Na tu podle gubernátora během noci útočilo 24 ukrajinských dronů.
