Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruské síly dobyly zpět dvě osady v ruské Kurské oblasti, které obsadily ukrajinské jednotky v rámci své pokračující přeshraniční vojenské operace. Uvedlo to dnes ministerstvo obrany v Moskvě.
„Jednotky skupiny 'Sever' pokračovaly v útočných operacích, během nichž osvobodily osady Novaja Soročina a Pokrovskij,“ uvedlo ministerstvo na Telegramu.
Na Ukrajině zadrželi vojáka Serhije Hnezdilova, který v září opustil svou jednotku a veřejně vyzýval k demobilizaci vojáků vyčerpaných téměř tříletou rozsáhlou ruskou invazí. Informoval o tom dnes ukrajinský Státní úřad pro vyšetřování (DBR). Podle něj muži za dezerci hrozí až 12 let vězení.
„Demonstrativní a veřejné opuštění vojenské jednotky ve válečných podmínkách je nejen nemorální pro bratry, kteří zůstali na frontě, ale také demoralizuje společnost a vyvolává falešnou debatu, která zjevně nahrává nepříteli,“ uvedl úřad s tím, že Hnezdilov po dobu své více než dva týdny trvající dezerce často měnil místo pobytu.
O podpoře Ukrajiny či obranně-průmyslové spolupráci dnes v Praze při česko-polských vládních konzultacích jednali ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a její polský protějšek Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Ministerstvo obrany to dnes sdělilo v tiskové zprávě. Tématem bilaterální schůzky byla také spolupráce v Severoatlantické alianci či Evropské unii.
V rámci česko-polské mezivládní konzultace dnes v Praze jednala ministryně @jana_cernochova s 🇵🇱 protějškem @KosiniakKamysz. Ten poděkoval 🇨🇿 za poskytnutí dvou vrtulníků @ArmadaCR, které pomáhaly při povodních na polském území.
— Ministerstvo obrany (@ObranaTweetuje) October 9, 2024
Oba ministři kromě podpory Ukrajiny řešili aktuální… pic.twitter.com/4ma8i08sGp
