Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruská prokuratura pro dvaasedmdesátiletého amerického penzistu Stephena Jamese Hubbarda, který čelí obžalobě ze žoldnéřství a účasti v bojích na straně Ukrajiny, požaduje sedmiletý trest vězení. Napsala to dnes agentura Reuters, podle níž se verdikt očekává 7. října.
Hubbard, který koncem září před soudem doznal vinu, podle obžaloby na začátku současné války podepsal smlouvu s ukrajinskou jednotkou územní obrany ve městě Izjum v Charkovské oblasti na severovýchodě země, přičemž prošel výcvikem, dostal zbraně a měl mít plat 1000 dolarů měsíčně (přes 22.000 korun).
Ukrajina představí svůj takzvaný plán vítězství spojencům za týden na jednání na základně Ramstein v Německu, uvedl dnes na telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje o tom agentura Reuters.
Zelenskyj poznamenal, že plán nastíní „jasné a konkrétní kroky ke spravedlivému ukončení války“.
Ukrajinský prezident už svůj plán koncem září při návštěvě Spojených států představil americkému prezidentovi Joeu Bidenovi, který má být přítomen i na setkání v Německu. Deník The Wall Street Journal (WSJ) ale s odvoláním na americké a evropské činitele napsal, že z něj americká administrativa není nadšená. Bílý dům podle nich plán považuje především za rozšířenou žádost o další zbraně a zrušení zákazu útočit západními zbraněmi do hloubi ruského území.
Ale během posledních šesti let bylo v Rusku zatčeno nejméně deset vědců, z nichž mnozí prováděli výzkum v oblasti vysokorychlostní aerodynamiky nebo hypersoniky, napsal zpravodajský server The Wall Street Journal. Někteří z nich byli zatčeni kvůli podezření, že předávali vědecká data konkurentům Moskvy. Poslední z nich byl odsouzen k 15 letům vězení. Několik z nich bylo zadrženo poté, co se podíleli se souhlasem ruského státu na výzkumu s jinými zeměmi. Někteří pracovali na projektech souvisejících s obranným sektorem, jiní na základních vědeckých studiích.
„V Rusku teď řádí špionománie, je to tak trochu mentalita obležené pevnosti,“ řekl Sergej Davidis, který vede program na podporu politických vězňů v ruské lidskoprávní skupině Memorial, jež je držitelkou Nobelovy ceny za mír. „Ze strany státu panuje snaha o přehnanou bezpečnost a přehnané obavy, aby nic neuniklo.“
Ruská vědecká komunita se nyní obává, že každý, kdo pracoval na technologii, která by mohla být použita v hypersonických zbraních, může být zatčen a držen ve vazbě několik let, než by mu hrozil soud za vlastizradu.
