Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na jednání v Berlíně podle německé vlády jednali i o německo-francouzských vztazích a také o evropských otázkách, a to v přípravě na summit EU, který se uskuteční 17. a 18. října v Bruselu. Německý kancléř a francouzský prezident rovněž s ohledem na trvající ruskou útočnou válku proti Ukrajině zdůraznili, že se napadená země může spolehnout na podporu Berlína a Paříže „tak dlouho, jak to bude potřeba“.
Ukrajina i Rusko informují o civilních obětech nepřátelských úderů. Zatímco šéf ukrajinské Chersonské oblasti píše na telegramu o dvou zabitých v jím spravovaném regionu, gubernátor ruské Belgorodské oblasti o jednom mrtvém. Ukrajinské letectvo před tím oznámilo sestřelení 11 z 32 ruských útočných dronů během noci na dnešek nad Kirovohradskou, Oděskou a Sumskou oblastí.
Náčelník správy Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin pak během dne o obětech informoval na telegramu dvakrát: nejprve oznámil, že po ruském dronovém útoku na autobus v obci Antonivka zahynula devětašedesátiletá seniorka. Později napsal, že při ruském ostřelování Chersonu zemřel postarší muž, který jel na kole.
Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov v noci na dnešek informoval o zranění několika civilistů po útoku ukrajinských dronů. Odpoledne na telegramu napsal, že po dronovém útoku na nákladní vozy jedoucí po silnici zahynul řidič jednoho z nich a druhý utrpěl zranění.
Brněnský dopravní podnik nabídl ukrajinskému Charkovu šest tramvají typu T6A5 z poloviny 90. let, které koupil dříve z Prahy. Válkou poničené město nedaleko ruských hranic je využije buď ještě pro provoz, či na náhradní díly. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí brněnského dopravního podniku Hana Tomaštíková. Před dvěma lety firma darovala Charkovu dvě tramvaje typu T3 a šest trolejbusů 14Tr.
