Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko chce během nové fáze podzimních odvodů rekrutovat 133 000 lidí. Rusko to plánuje v období od října do ledna, stane se tak kvůli dekretu, který dnes podepsal ruský prezident Vladimir Putin.
Vojenský soud v Moskvě poslal na doživotí do vězení Alexandra Permjakova, kterého uznal vinným z pokusu o atentát na prokremelského spisovatele a propagandistu Zachara Prilepina. Permjakov je podle některých ruských médií držitelem ruského i ukrajinského pasu, ruská agentura TASS o něm píše jako o ukrajinském občanovi. Prilepin loni v květnu přežil explozi automobilu u Nižního Novgorodu, ze které vyvázl se zraněními. Jeho řidič zahynul. Ruské bezpečnostní složky zanedlouho zadržely Permjakova, kterého úřady obvinily mimo jiné ze spáchání teroristického útoku, nedovoleného obchodování se střelnými zbraněmi nebo výroby výbušných zařízení.
Vyšetřovatelé zároveň uvedli, že se Permjakov přiznal a řekl, že jednal na pokyn ukrajinské tajné služby SBU. Ta mu podle ruských vyšetřovatelů nabídla za atentát peníze v hodnotě zhruba 145 000 rublů (v dnešním přepočtu asi 35 000 korun). Permjakov poté přijel do Ruska, spisovatele sledoval, sestavil improvizovaná výbušná zařízení a nastražil je na Prilepina, napsal TASS.
Kreml dnes odsoudil zabití vůdce militantního šíitského hnutí Hizballáh Hasana Nasralláha, které podle něj vede k výrazné destabilizaci situace na Blízkém východě. Novinářům to řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov, podle něhož nyní existuje vysoké riziko vypuknutí většího konfliktu v regionu.
„Ruská strana takové akce odsuzuje. Domníváme se, že vedly k výrazné destabilizaci situace v regionu,“ řekl podle ruského serveru RBK Peskov na dotaz, jak Moskva vnímá situaci poté, co Izrael v pátek zabil Nasralláha při jednom z náletů na Libanon.
„Nevybíravé bombardování obytných oblastí v Libanonu vede k obrovskému počtu obětí a nevyhnutelně povede k humanitární katastrofě. Stejné, jakou vidíme v Pásmu Gazy,“ doplnil mluvčí Kremlu. Rusko samotné vede už třetím rokem válku proti sousední Ukrajině.
