Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Přibližně 60 procent zahraničních součástek nalezených v ruských zbraních na ukrajinském bojišti se do Ruska dostalo z Číny. Podle agentury Reuters to dnes uvedl poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Vladyslav Vlasjuk.
„Pokud vezmeme všechny obvyklé typy zbraní a spočítáme komponenty vyrobené v zahraničí, asi 60 procent z nich pochází z Číny. Vedli jsme o tom dlouhé diskuse s některými výrobci,“ řekl Vlasjuk s tím, že Čína v tomto ohledu „představuje největší problém“.
Zářijová svatba Olhy Ševčenkové a Mykyty Puchkana byla unikátní. Vzali se online. Byli jedněmi z prvních lidí, kteří uzavřeli svatbu pomocí mobilní aplikace Dija vyvinuté na Ukrajině, píše server The Kyiv Independent.
„Jednoho květnového dne uviděl můj manžel v aplikaci Dija oznámení o beta verzi, která nabízela online svatební službu. Vypadalo to trochu neobvykle... Ale riskli jsme to,“ řekla Ševčenková.
Oba pak seděli v kavárně ve městě Izmajil v Oděské oblasti, když se z nich během několika minut stali novomanželé. Sledovali přitom displeje telefonů a poslouchali matrikáře, jenž vedl obřad prostřednictvím videa. Poté sňatek stvrdili digitálními podpisy. „Obřad byl perfektní. Ačkoliv byl celý den letecký poplach a výpadky proudu,“ konstatovala Ševčenková.
Do Česka na přelomu září a října dorazí spoluzakladatelka organizace Memorial Irina Ščerbakovová a další zástupkyně protirežimního proudu v Rusku Olga Misiková. V dnešní tiskové zprávě o tom informoval odbor strategické komunikace státu při úřadu vlády. V Praze i Ostravě budou hovořit s politiky, veřejností i se studenty o stavu občanské společnosti v Rusku, jejích proměnách od invaze na Ukrajinu a o kremelských hrozbách pro střední Evropu.
