Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Při dnešním ruském raketovém útoku na přístav Oděsa na jihu Ukrajiny byla poničena přístavní infrastruktura a civilní plavidlo plující pod vlajkou karibského státu Antigua a Barbuda. Na platformě Telegram to oznámil šéf regionální správy Oleh Kiper. Při útoku byli podle něj zraněni čtyři lidé.
„Trosky, které podle předběžného zjištění pocházejí ze střely Iskander-M, poničily přístavní a civilní infrastrukturu a také civilní loď plující pod vlajkou Antiguy,“ uvedl Kiper. Čtyřem zraněným civilistům byla podle něj poskytnuta veškerá potřebná pomoc.
Ruský ministr zdravotnictví Michail Muraško dnes přijel na návštěvu Budapešti, oznámil na facebooku maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Muraško přijel na jednání rusko-maďarské komise pro hospodářskou spolupráci a rovněž na ekonomické fórum, uvedla agentura APA.
„Naším zájmem je další rozvoj maďarsko-ruské spolupráce v oblastech, které nejsou dotčeny sankcemi, jež zavedl Brusel,“ napsal Szijjártó, který je zodpovědný i za zahraniční obchod. Jednání se kvůli povodňové situaci v Budapešti konalo na fotbalovém stadionu Puskás.
„Mimochodem, s Ruskem obchoduje celá Evropa, jen se to snaží zatajovat,“ poznamenal maďarský ministr. Podle rakouské agentury APA si tím rýpnul do partnerů v EU.
Někteří politici v EU považují kabinet maďarského premiéra Viktora Orbána za jednoho z nejbližších mezinárodních spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina.
Automobil vybavený technologiemi ke skenování historických a kulturních hmotných památek poskytne Česko Ukrajině. Jedná se o třetí část projektu Archa, jehož cílem je pomocí mobilních konzervačních a digitalizačních jednotek uchovat elektronické kopie kulturních artefaktů. Projekty jsou součástí programu Podpora ukrajinské kultury ministerstva kultury, do financování automobilů se zapojuje i soukromý sektor, Archu III financuje nadace Karel Komárek Family Foundation. První speciálně upravený vůz by se měl na Ukrajinu dostat ještě letos. Ministerstvo kultury to dnes uvedlo v tiskové zprávě.
Všechny tři projekty s hlavičkou Archa jsou podle ministerstva kultury unikátními a technologicky špičkovými projekty. „Jedná se ve válečném prostředí o mobilní a snadno 'přenosné' pracoviště s nejmodernější technikou pro konzervaci i digitalizaci,“ uvedlo ministerstvo.
