Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes oznámil další zbrojní pomoc Ukrajině, tentokrát za 1,4 miliardy eur (35 miliard Kč). Informuje o tom agentura DPA, podle níž by země, která už více než dva a půl roku čelí ruské agresi, měla pomoc obdržet ještě letos.
Ukrajinský parlament dnes schválil přejmenování více než 300 obcí, jejichž názvy mají spojitost s Ruskem nebo někdejším Sovětským svazem. Informuje o tom ukrajinský server The Kyiv Independent.
Západ by měl povolit Ukrajině vyslat střely dlouhého doletu na vojenské cíle na ruském území, aby umožnil efektivnější obranu proti ruské agresi. Shodli se na tom dnes poslanci Evropského parlamentu (EP) v usnesení přijatém výraznou většinou hlasů.
Českých europoslanců se hlasování zúčastnilo 15 z 20 (Česko má sice 21 europoslanců, ale Martin Hlaváček z hnutí ANO se mandátu vzdal a nový europoslanec zatím na jeho místo nenastoupil, protože procedury EP trvají delší dobu). Rezoluci podpořilo osm z nich - Ondřej Krutílek, Alexandr Vondra a Veronika Vrecionová (ODS) z konzervativní frakce ECR, Jan Farský (STAN), Danuše Nerudová (STAN), Ondřej Kolář (TOP 09) a Luděk Niedermayer (TOP 09) z frakce Evropské lidové strany (EPP) a pirátská europoslankyně Markéta Gregorová. Čtyři čeští europoslanci byli proti - Ivan David (SPD) z frakce Evropa suverénních národů (ESN), Ondřej Dostál a Kateřina Konečná z koalice Stačilo!, kteří jsou nezařazenými poslanci, a Filip Turek z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu). Jeho kolegyně Nikola Bartůšek rovněž z Přísahy a Motoristů (frakce Patrioti pro Evropu) a také Jana Nagyová a Jaroslava Pokorná Jermanová z hnutí ANO (frakce Patrioti pro Evropu) se hlasování zdržely. Hlasování se neúčastnil Tomáš Zdechovský z KDU-ČSL (frakce EPP) a z ANO (Patrioti pro Evropu) Jaroslav Bžoch, Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Klára Dostálová.
