Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dvě desítky zničených ukrajinských dronů nad šesti ruskými oblastmi.
„Osm jich bylo sestřeleno nad územím Brjanské oblasti, čtyři nad územím Belgorodské oblasti, tři nad územím Kurské oblasti, po dvou nad územím Smolenské a Orelské oblasti a jeden nad územím Kalužské oblasti,“ oznámil úřad na telegramu.
Ruské síly přitom podle analytiků pokračují v postupu na východě Ukrajiny, zatímco ruské protiútoky v Kurské oblasti, kam pronikla ukrajinská vojska, dosáhly během uplynulého dne jen nevelkých úspěchů. „Ukrajinské drony také zapálily tři cisterny s pohonnými hmotami v okupované části Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedla agentura TASS s odvoláním na okupační správu. Požár hasiči podle nich uhasili pomocí protipožárního vlaku, nálet se obešel bez zraněných.
Podobná tvrzení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.
Podle generálního štábu Ukrajinské armády včera tamní letectvo a další složky zničily množství nepřátelské techniky i lidských sil na Ukrajině. „Během uplynulého dne letectvo, raketová vojska a dělostřelectvo obranných sil zasáhly pontonový přívoz okupantů, velitelské stanoviště, jeden systém protivzdušné obrany, osm děl na palebných postaveních, 11 míst soustředění personálu, zbraní a vojenské techniky a dva další důležité objekty ruských útočníků,“ oznámil štáb v denní svodce.
Peking podle čínského ministra obrany Tung Ťüna plánuje posílit vazby na své sousedy, zvláště na rozvíjející se země. Ve zjevné narážce na Washington Tung prohlásil, že velké země „by měly přestat šikanovat malé a slabé“ a „měly by se zasadit o globální bezpečnost“. „Měli bychom se zbavit arogance a předsudků, nikdy nezasahovat do vnitřních záležitostí jiných zemí, nikdy nenarušit práva a zájmy jiných zemí,“ řekl podle Reuters během obsáhlého projevu.
Čína a USA se v současnosti snaží o intenzivnější vojenskou komunikaci, ačkoli mají řadu sporů, například okolo armádních aktivit Pekingu v Jihočínském moři, jeho hrozeb směrem k Tchaj-wanu či jeho nejednoznačného přístupu právě k ruské agresi na Ukrajině.
