Moderátora a ruského propagandistu Solovjova chtěli zavraždit? Putin obvinil v televizi Západ
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře. Informace není možné ověřit.
V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
„Orgány FSB dnes ráno ukončily činnost teroristické skupiny, která chystala útok a vraždu jednoho ze známých ruských televizních novinářů,“ řekl Putin podle agentury TASS ve vystoupení před pracovníky generální prokuratury.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora Vladimira Solovjova, který je pokládán za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl, napsala agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU obvinění popřela. Agentura RIA Novosti později napsala, že zadržení neonacisté, kteří atentát údajně připravovali, plánovali zabít i další prominentní ruské novináře.
Na Solovjova, který ve svých pořadech jednoznačně a často nevybíravými slovy podporuje stávající politiku Kremlu a ruské násilí vůči Ukrajině, uvalily sankce Evropská unie, Spojené státy, Británie a Kanada. Například italské úřady mu poté zabavily v oblasti Comského jezera tři nemovitosti v hodnotě osmi milionů eur (195 milionů korun).
Putin podle Reuters tvrdil, že západní tajné služby, včetně CIA, radily Kyjevu při pokusu o zavraždění Solovjova.
Jeden ze zadržených členů neonacistické skupiny podle agentury RIA Novosti údajně uvedl, že „se probírala vražda“ dalších novinářů včetně Dmitrije Kiseljova, šéfa státního propagandistického konglomerátu Rossija segodňa, který vlastní na Západě kritizovanou stanici RT, šéfredaktorku RT Margaritu Simonjanovou nebo moderátorku z prokremelské televize Rossija-1 Olgu Skabejevovou.
Západní země podle Putinova názoru „přešly k teroru“ a „přípravě vražd našich novinářů“ s cílem rozštěpit ruskou společnost, ale na tomto informačním poli utrpěly porážku, uvedl list Kommersant.
Ruský nejvyšší soud loni na žádost generálního prokurátora zakázal mezinárodní hnutí National Socialism/White Power jako teroristickou organizaci, připomněla agentura Interfax.
Putin se opřel i do diplomatů
Ruský prezident označil za „podivný“ postoj amerických a evropských diplomatů, otevřeně vyjadřujících přání vyřešit situaci cestou vítězství Kyjeva na bojišti. „Takovou divnou diplomacii vedou naši partneři v USA a v Evropě. Diplomaté k tomu dokonce vyzývají!“ pozastavil se Putin podle TASS.
Západní sankce, uvalené po útoku Ruska na Ukrajinu před dvěma měsíci, označil ruský prezident za „sankční agresi proti Rusku“ a vybídl k co největší podpoře ruských podniků, včetně omezení kontrol ve firmách. Ty podle ruských médií často bývají záminkou k vymáhání úplatků od podnikatelů.
Rusko udeřilo 11. září dvakrát na město Kostiantynivka v Doněcké oblasti, zabilo tři lidi a pět zranilo, informoval gubernátor Vadym Filashkin.
Podíl Ruska na celkovém dovozu plynu do Evropské unie činil v červnu 2024 pouhých 18 procent, ještě v roce 2021 to bylo 45 procent, oznámila dnes eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Ze Zprávy o stavu energetické unie, kterou zveřejnila, rovněž vyplývá, že Evropa dosáhla za posledních pět let obrovského pokroku v energetické transformaci.
„Opatření na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni se vyplatila a ceny elektřiny a plynu drasticky klesly ve srovnání s rokem 2022, kdy dosáhly nejvyšších hodnot, a to jak na velkoobchodních, tak maloobchodních trzích,“ shrnuje nová zpráva Evropské komise. Podle Simsonové ale bude muset být Evropská unie v příštích pěti letech ještě ambicióznější. „Ceny energií jsou stále vysoké a mají dopad na naše občany i na mezinárodní konkurenceschopnost Evropy,“ uvedla.
Ukrajinská ofenziva v ruské Kurské oblasti způsobila regionu na západě Ruska ekonomické škody ve výši nejméně 85 miliard rublů (asi 21 miliard korun). Uvedl to dnes gubernátor oblasti Alexej Smirnov, podle něhož bylo od začátku operace evakuováno na 150.000 lidí, informuje agentura Reuters.
Ukrajinské síly vstoupily do Kurské oblasti začátkem srpna, mimo jiné s cílem vytvořit nárazníkovou zónu a zaměstnat část ruských jednotek soustředěných do té doby na vlastní ofenzivu na východě Ukrajiny. V oblasti byl vyhlášen výjimečný stav a Moskva tam přesunula ruské zálohy.
Podle údajů Kyjeva ukrajinská armáda během měsíce obsadila asi 1300 kilometrů čtverečních ruského území, což je dvaapůlkrát více, než činí rozloha Prahy. Ukrajinci obsadili asi stovku příhraničních obcí včetně městečka Sudža, což je dosud největší obec, kterou ukrajinská armáda podle vlastních prohlášení dobyla. Před válkou tam žilo asi 5000 lidí a je tam poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
